Brunton Paul: Vnitřní skutečnost

Jasný, podrobný výklad sedmera blaženství. Evangelium sv. Jana. Tajemství o životě a poslání Ježíše. Objasnění nejasných pojmů z Bible a doplnění některých pojmů, které v ní již dnes nenajdete. Praktické rady pro jógu a meditaci. Toto není poselství jen pro těch několik málo lidí; jeho užitek není pro jogíny a světce; je pro nás všechny, pro každého, kdo je ochoten být tím, čím bůh chce, aby byl. Tyto stránky se nezabývají pouze abstrakcemi a myšlenkami bez praktické hodnoty, ale naopak se zabývají všemi základními důležitostmi pro lidské bytosti, protože to jsou základní věci života. Jsou-li správně pochopeny, dopomohou tyto "abstrakce" člověku k úspěšnějšímu životu. Vždy budeme pociťovat jemnou melancholii, která prostupuje toto hledání Nadjá.

Praktická pomoc v józe

Za starých časů byla meditace cvičena jako posvátná část denního života. V nejstarších kulturách začala s uctíváním slunce za časného jitra. Slunce bylo jen symbolem onoho Velkého Světla, které člověk doufal nalézt v sobě. Když viděl viditelné slunce, zavřel oči a hledal vnitřní slunce, vnitřní Světlo Nadjá. Toto cvičení bylo nutností života v oněch dnech a je nutností dosud.

Protože jsme zapomněli hledat v nitru osvícení, které tam je, jsme hrozně nevědomí, ztraceni v duchovní temnotě. Pobíháme sem a tam, ale kam docházíme? Pohleďte na stále se zvětšující spěch a rozptýlenost moderního života. Bůh není ani tak odmítán, jako spíše vytlačován. Právě tak, jako když Kristus přišel o prvním vánočním dnu a nebylo pro něho v hospůdce místa, tak se nyní zdá, že je pro něho málo místa ve shonu a hluku v hostinci moderního života.

A opravdu, ony drsné hlasy, které slyšíme v dnešním světě, ony hrozné hlasy slepé vášně a kruté nenávisti, hlasy nesnášenlivosti, zápasu a nepochopení, jsou hlasy lidí, kteří se nikdy neobrátili do nitra, kteří ztratili vědomí svého vztahu k božské duši. Jediný radikální lék proti tomuto zevnímu hluku je nalézt vnitřní ticho. A jakmile se jednou lidé naučí, jak nalézt vnitřní mír, pak budeme mít jistě také mír vnější a odstraníme nesmyslné války. To se dostaví jako dokonalý a přirozený výsledek, a je to jediná cesta, kterou kdy nalezneme mír. Sny o trvalém zevním míru, které lidi mají, se nezhmotní, dokud lidé nenaleznou mír uvnitř sebe samých. Je to zdegenerovaný stav lidské povahy, který způsobuje války. Žádný kus papíru, nazývaný smlouva, nikdy nezbaví svět válek.

Meditace, umění klidu mysli, nebo jóga, jak to nazývají Indové, je snad nejzákladnější cvičení tohoto vnitřního hledání. Je důležitá pro každého, kdo chce nalézt své duchovní já. V pozadí tohoto cvičení je tato výchozí a základní myšlenka: po celý den jsme tak zaměstnáni pečováním o zevní věci a zevní činnosti, že si nikdy neuvědomíme, kdo to je, kdo se zabývá těmito rozmanitými činnostmi. Prostě se do nich noříme tak, že se dokonce ani nesnažíme poznat, kdo je ponořen.

Prvotním účelem meditace je odpoutání té bytosti nebo osobnosti, která jedná, pracuje, chodí, pohybuje se, od činnosti samotné, aby získala příležitost být skutečně vědomou , poznat sebe. Tudíž základní metodou meditace je odvést úmyslně pozornost od těchto zevních činností a obrátit se směrem do nitra.

Ať jsme při práci, nebo zábavě, jsme neustále zajati zevní činností. A zevní činností míním dokonce i mentální činnost, která, ačkoliv se jeví jako vnitřní, je stále vnější, protože práce intelektu je něco, co pravá osobnost musí považovat za zevní ve vztahu k sobě. Jinými slovy, ten kdo myslí a jedná, není ani myšlenka, ani činnost.

A tak, jestliže chcete nalézt nejvnitřnější bytí v sobě, nejenže musíte obracet pozornost dovnitř své mysli, pryč od činnosti, nýbrž musíte proniknout ještě dále dovnitř, pryč od samotného intelektu k tomu, co je za ním. Dokud nepochopíme základní důležitost cvičení meditace a nepokusíme se ji provádět, jak můžeme doufat, že se vůbec kdy osvobodíme od povrchního života, který nás zotročuje?