Otázka na Petra Němčanského, autora knihy "Příběh chrámu duše" (3/2024):

"Při pokusu o sestup do nižších či vyšších světů při 'cestě bubnu' se mi obvykle zjevují různé obrazy, u kterých si však nejsem jist, zda nejsou vlastně výtvorem mého vlastního myšlení. Jak odlišit, zda obrazy přicházejí zvenčí nebo zevnitř. Nicméně možná ta otázka není úplně správně položena :-)" (Jan Jelínek)

Obrazy, které se zjevují při šamanském cestování mohou být autentické, ale mohu být i produktem naší mysli. Pokud se šamanským cestováním někdo začíná, doporučuji zůstat otevřený tomu, co má přijít. Ke komunikaci s neobyčejnou skutečnosti dochází na mnoha úrovních, nejen v obrazech, ale můžeme vnímat i pocity, fyzické vjemy, například teplo, chlad, brnění, ale i hlasy. Naši průvodci k nám mohou promlouvat různými způsoby, a to nejen v průběhu šamanského bubnování ale například i při přechodu mezi sněním a bděním, na procházce v přírodě, při hlubší meditaci, při tanci a tak dále. Pokud se chceme na šamanskou cestu vydat, je důležité mít kontakt se svým průvodcem z neobyčejné skutečnosti a být si jistý, že je skutečně tím, za koho se vydává, protože i v té neobyčejné skutečnosti se vyskytují různí podvodníci, mohou to být bytosti či entity, které by chtěly parazitovat na naši energii, a pak setkání s nimi nemusí přinést ovoce, pro které jsme si na šamanskou cestu přišli.

Na začátku je tady dobré nemít žádné očekávání od výsledků a zůstat v průběhu šamanského cestování soustředění na záměr, s nímž na šamanskou cestu vstupujeme a tím prvním záměrem by mělo být, spojit se svým duchovním průvodcem nebo silovým zvířetem. Náš průvodce potom bude na dalších šamanských cestách zajišťovat to, že žádný z parazitů ani entit, které by nám chtěly nějakým způsobem ublížit, třeba čerpat naši energii nebo nás zavést někam, kde by to pro nás nemuselo být bezpečné, neublíží. Náš průvodce, nebo chcete-li spojenec či silové zvíře, zajistí, že se nám nic takového nestane, prostě bude naší ochranou v neobyčejné skutečnosti, a to je velmi důležité, být na šamanské cestě v bezpečí.

No a když je člověk otevřený, má takzvaně otevřené srdce a nemá mysl staženou, takže by se zatnul a byl tak moc soustředěný na výsledek, že něco má přijít, že to, co přijde buď přehlédne, protože má konkrétní představu, která se v průběhu cesty nenaplní, nebo se prostě ta vibrace nebo informace k němu vůbec nedostane, je další důležitou součástí rozpoložení mysli, při kterém je dobré cestovat, soustředění na záměr, s nímž na cestu vstupujeme, jak jsem se již zmínil. Tato kombinace rozpoložení mysli nám zajistí určitou stabilitu nebo stabilizaci v neobyčejné skutečnosti.

Zpočátku mohou být obrazy nebo jiné vjemy nestabilní, nebo jim ještě nemusíme plně důvěřovat, ale pokud máme kvalitního průvodce i v obyčejné skutečnosti, to znamená člověka, který provází pomocí šamanského bubnu, má bohaté zkušenosti s šamanským cestováním, s hlubinou prací s energiemi, odosobněním a tak dále, ten

vidí, co se v nás odehrává a může nám pomoci zpracovat tento zážitek a podpořit nás při jeho následné integraci. Také sdílení šamanských cest v kruhu je součástí této integrace a mnohdy už samotné popsání těchto událostí, vjemů, obrazů, symbolů nebo energetických otisků v kruhu spolucestujících nám pomáhá tyto zážitky přenést do naší běžné každodenní mysli, což je pro práci s neobyčejnou skutečností zásadní, udržovat v harmonii všechny složky našeho uvědomování se.

Takže kdybych to shrnul, určitě praxe, postupné nabývání dalších zkušeností, bezpečný prostor, naše důvěra v transformační proces, kterým procházíme a odvaha, s níž vstupujeme na šamanskou cestu, nám budou postupně umožňovat odhalovat další vrstvy toho, co je možné na šamanské cestě zažít, zvykneme si také na jazyk, kterým k nám neobyčejná skutečnost a naši průvodci promlouvají, budeme celkově této cestě více důvěřovat a naše pochybnosti s tím, jak začneme pociťovat blahodárné účinky vědomého kontaktu s neobyčejnou skutečností, budou postupně mizet. To ale neznamená, že se ze šamanských cest stane rutina, protože ten obrovský nepoměr mezi moudrostí našich duchovních průvodců a běžným chápáním a vnímáním naší mysli vždycky způsobí, že i po letech praxe budeme i nadále zůstávat v úžasu z toho, jaké možnosti nám tento způsob bytí, vnímání a vědomého jednání nabízí. (Petr Němčanský)