Szepes Mária: Červený lev -nápoj věčného života (mystický román)

Bližší informace

Čarodějnický tanec mých údů se uklidňoval velmi pomalu. Mým nervovým systémem znovu a znovu probíhala hrůza. Nevím, jak dlouho trvalo toto drtivé bezvědomí. Když mě chvění opustilo a oči mi slzely od sazí, ucítil jsem v laboratoři divnou změnu. Mou kůži hladilo vlhké teplo. Lihová lampa hořela jasným, vysokým, bílým plamenem, kolmo vzhůru. Pece žhnuly. Přes okno sem nakukovalo hvězdné nebe a ozýval se ospalý zpěv cvrčků. A tehdy jsem tam, na zemi, na krátký okamžik, špinavý od sazí, slabý a otřesený tím, co jsem prožil, pocítil takovou radost, jakou jsem do té doby nepoznal. Chtělo se mi smát i křičet, ale plakal jsem a koktajíc se modlil. Klečel jsem, potom jsem vstal, bručel jsem nesouvislá slova o Bohu, o matce, byl jsem hluboce vděčný a zapřísahal jsem se, motal jsem se kolem sálu, vyklonil se z okna a požehnal cvrčkům...

Byl jsem svobodný. Ale co znamená to slovo? Snad jen k smrti odsouzený, který dostane v poslední chvíli milost, pociťuje slabý závan toho, co jsem cítil já, když mystický závoj mezi mnou a Homunculem padl. Skutečnost brutální popravy je maličkostí proti nepolapitelné, nekonečné a beznadějné bídě, do které bych upadl, kdybych sdílel Homunculův osud, protože po každé tělesné smrti následuje nakonec vzkříšení, vysvobození...

(str. 179)

Zboží zařazeno v kategoriích