Svoboda Jan: Lidský vztah a jeho role při řešení problémů

Problém: agresivní výpady k dětem

Cíl: omezení až změna chování

Aktér: Vašek, 5 let

Informující: učitelka mateřské školky

Otec Vaška vykazuje v době opilosti prvky hrubého vyjadřování a chování. Matka nedokáže zabránit výpadům otce, nelze vyloučit i její občasnou fyzickou inzultaci. Dva starší sourozenci Vaška mají jiného otce, nestýkají se s ním. Všechny děti jsou ve stejném pokoji, podle vyprávění Vaška lze jejich přístup chápat až jako šikanu, pokud jim neposlouží podle jejich přání. Doma se nepravidelně v noci pomočí, bývá za to staršími sourozenci vysmíván. I v mateřské škole hůře usíná, podle projevů bázlivě (?). Matka uvádí, že nerad chodil spát sám, chtěl být s ní, "protože nemohl ve své posteli moc plakat", rušilo to starší sourozence. Do mateřské školy dochází zhruba rok. Není mezi dětmi oblíbený, protože vyvolává konflikty, pokud nemůže k nějakému dítěti blíže, plive po něm. Má větší toleranci k bolesti, nevadí mu, když fyzicky vyspělejší chlapci reagují na jeho chování stejnou formou. Učitelky respektuje pouze z pozice síly a moci, snad tuší, že je potřebuje. Řád a pravidla dodržuje v případě, že je chápe jako pro sebe výhodné (umýt si ruce před jídlem, čas na oběd, svačina a podobně). Mateřskou školu navštěvuje pravidelně, nebývá nemocný.

Základní sociální potřeby

Potřeba místa: podle získaných údajů není v rodinném prostředí dostatečně sycena v žádné úrovni. Nesycení by tak mohlo být jedním z logických důvodů chování (nerespektování místa druhých, agresivní obrana místa, věci, kterou považuje za svou, útok jako preventivní obrana).

Potřeba bezpečí: nedosycena, základním důvodem je chování starších bratrů (11 a 13 let), kdy je velmi pravděpodobné, že dochází mezi sourozenci nejen ke sporům verbálním a to i v přítomnosti rodiče, rodičů v domácnosti.

Podnět, péče, výživa: sycení z hlediska současné celospolečenské normy nižší, učení se nápodobou (následování podnětů a péče) je ve smyslu vzorových osob spíše patologické.

Opora, podpora: na pochvalu reaguje rozpačitě, pokud je oceněn dítětem, nereaguje. Nemá proto tendenci někomu vyhovět, být lepší, něco pro někoho udělat. Fyzický dotek - ačkoliv zřejmě v rodině vyžadoval (od matky), nebylo dostatečně dosycováno. Fyzický kontakt s učitelkami nevyhledává, ale přijímá.

Limit: respektuje pouze opakovaně vyžadované a dozorované. Pokud chápe sdělení jako příkaz, rychle přechází do rozhořčené opozice, případně verbální až fyzické agrese.

Vedení: Učitelkám v mateřské škole byl zaslán materiál z výzkumů, který ukazuje souvislost mezi nedostatkem laskavých doteků ze strany pečujících osob a lidskou agresivitou. Principem jde velmi pravděpodobně o pudový základ, přirozenou formu chování k přežití. Také získaly informace o projevech dětské deprese. Cílem informací bylo oslabit již vzniklé předsudky a zároveň podpořit snahu vést dítě ke změně a nevyhovět tlaku rodičů dalších dětí k vyloučení Vaška z kolektivu.

• Na poradě učitelky zvažovaly, na co je možné u Vaška navázat případnou změnu, tedy co dobře funguje směrem k jeho socializaci. Shodovaly se, že jej zklidňují doteky a informace nabízející představu o změně činnosti dříve, než je změna (příkaz) oznámen dalším dětem. Jako potvrzující reakci uváděly snížení intenzity hlasu, pomalejší tempo řeči a projev zájmu o činnost, která bude následovat. Naopak, čím direktivněji - tón hlasu, úsečnost a další - je příkaz vysloven, tím je pravděpodobnější, že Vašek se bude tvářit, že neslyšel, tedy příkaz vytěsní, případně nastane prudká opoziční reakce.
• Vašek byl seznamován se změnami dříve, než ostatní děti a během oznamování se vyučující Vaška dotýkala s cílem dosáhnout očního kontaktu. Podle získaného písemného materiálu aplikovaly učitelky v rámci možností směrem k dítěti zklidňující doteky během hry (učitelka pokládala Vaškovi ruku mezi lopatky, na ramena, při odpoledním klidu byly využívány plošné doteky na sakrální oblasti a mezi lopatkami a další). Při verbálním projevu dítěte byla používána metoda Reflexe - komentování, kdy vyučující nejdříve opakuje klíčová slova sdělení dítěte, až pak navazuje svou odpovědí.
• Byly opakovaně využívány kontaktní hry (viz publikace autorek Eva Svobodová, Soňa Hermochová a další) s cílem dosáhnout kontaktů propojených s příjemnými zážitky a prohloubit vazby mezi dětmi. (Například děti sedí v kruhu a jedno druhému kreslí na záda jedno z čísel, která mají před sebou jako předlohu; hra na strom a medvěda, kdy jedno dítě je opřeno čelem ke stěně, druhé se tře o jeho záda, jako když se medvěd otírá o strom a další).
• Vašek byl důsledně převáděn do oddělení obohaceným přechodovým rituálem: než došlo na běžný rituální přechod využívaný u dětí, pro které je toto významné (pohyb po místnosti v doprovodu učitelky, pojmenovávat činnosti dětí a další), procházel Vašek "bránou". Jednalo se o prolézací tunel zhruba 2 m dlouhý s tím, že po té, co jím Vašek prošel a zazvonil na zvoneček, "byl ve školce", kde platila jiná pravidla - "co bylo venku před školkou, jsi tam nechal a teď jsi tady". Ostatní děti mohly/nemusely, tunelem procházet, podle své nálady. Vašek jím procházel pravidelně, občas i během dne, pokud bylo třeba razantnější zklidnění.
• Situace se výrazně zklidnila až po té, co Vašek získal díky změně svého chování dva kamarády. Oba byli vyspělejší jak fyzicky, tak mentálně. Nezávisle na sobě Vaška akceptovali a Vašek respektoval jejich příklad nápodobou.

(str. 69)