Keilová Věra: Marcelka z hor 2

Bližší informace

Jak už možná víte, na jedné z horských luk mezi lesy v blízkosti Malé Fatry, se nachází malá dřevěná chaloupka bez zavedené elektřiny, vody a plynu. Společně se svým manželem Romkem zde žije žena, jíž se říká osvícená Marcelka. Na cestě duchovní poznání dospěla až k poznání a prožití Pravdy, kterou s velkou láskou předává všem hledajícím. „Pravda je to nejjednodušší, co tady je, ale lidská mysl to chce složité. Proto v hlavě nic neřešte a buďte si vědomi své vlastní existence. Kromě Vědomí není nic jiného a pouze Vědomí není iluzí, ale to je třeba zažít. Sami jste oázou, kterou hledáte, a tak se napijte ze sebe samých,“ říká. Druhé pokračování knihy Marcelka z hor vzniklo s cílem přinést odpovědi na další otázky související s mystériem života a také se zde objevují témata zcela nová, týkající se například smrti či výkladu jinotajů z Bible.Často mluvíš o pochopení v astrálu, kdy je duše již bez těla. Patrně ale můžeme vše pochopit i v těle, nebo ne?

Samozřejmě. Když je duše v těle, chápete dokonce mnohem více. V bdělém stavu přece také lépe chápete, než když v noci sníte, přestože někdy něco pochopíte i díky snům. Co ale duše nepochopí tady, může pochopit v astrální sféře, kdy je bez těla, což se dá přirovnat k době spánku. Ale zase se sem vrací, aby to ještě bylo prožito.

Duše je kapička z celku, která oživuje toto tělo, a protože je v dualitě, má dvě části - část vědoucí a nevědoucí čili Božské já a ego. Duše nemá jméno, jen tělo má jméno a tělo je pro duši jako vozidlo...

(str. 65)

Když muži neplatí výživné na děti tak, jak by měli, mají to ty ženy také odevzdávat Vesmíru a být nečinné? Co bys jim poradila?

Dokud ještě necítí plnou důvěru, ať do toho jdou svojí vůlí, to znamená třeba pomocí soudního řízení. Později, až se jejich důvěra ve Vyšší vůli prohloubí, to již potřeba nebude. Dokud tam ale ta důvěra není, ať jednají z mysli. I my jsme se v naší chaloupce dostali do situace, kdy jsme museli pustit a odevzdat úplně všechno. Mysl to chce hned, ale všechno má svůj čas.

Důležité je cítit stále vděčnost za to, co máme, a tím se realita našeho života začne měnit. I když dostanete třeba jen deset korun, hned Vesmíru vyšlete 'Děkuji'. I tato malá částka se zúročí a příště bude odměna vyšší. Proto buďte vděční za cokoliv, co k vám přijde - prociťte to a vnímejte jako sladké sousto. Jakmile však budete vysílat pocit nedostatku a kumulovat strach, promítne se to i ve vašem životě...

(str. 136)

Zboží zařazeno v kategoriích