Noble Ivana: Tou cestou domů - Meditace s obrazy

Někdo vzal kousek žhavého uhlí a položil mi ho na ruku. Kdybych teď řekl, že to uhlí mi pálí ruku, docela bych mu křivdil. Mám-li říci přesně, co mne pálí, je to "ne". Neboť kdyby moje ruka měla v sobě všechno, co uhlí je a co uhlí dokáže, měla by skrz naskrz povahu ohně. Kdyby teď někdo vzal všechen oheň, který kdy kde hořel, a nahrnul mi ho na ruku, nemohlo by mě to bolet.. Věru říkám, dokud na tobě lpí nějaké "ne", nemůžeš být dokonalý. Chcete-li tedy být dokonalí, musíte se zbavit "ne".

Mistr Eckhart, Kázání 13

Duše má je odpoutána

od všech věcí stvořených

i od vlastních tužeb svých

spoléhajíc na Pána, 

s nímž chce životem jít sama.

Proto spěchám ujistit, 

radosti pln, všechny tvory,

že má duše může žít

s oporou i bez opory.

Sv Jan od Kříže "S oporou i bez opory"

(str. 37)

Přemýšlela jsem tak, zda jednou přijde stav, kdy se volání o pomoc pro nás všechny - dnem a nocí, což je můj způsob modlitby - stane voláním zvenitř Boha - explicitněji, a jestli pak budeme cítít ještě méně, že je tomu tak, více a více odcizeni, ale i neschopni duchovního "vidění" - temnota je možná i tak už příliš silným světlem - a kdybychom pak viděli více, více bychom věci pokazili - a tak jsou naše oči zavřené a my musíme snášet planost cesty, která je ze své podstaty tak jiná než naše předchozí zkušenost radosti a duchovního objevu. To vše se zdá tak neuvěřitelně vzdálené, a budoucnost je jako pevně, něžně a záměrně zavřené dveře - pro naši vlastní ochranu před námi samotnými.

Matka Marie (Gysi), dopis z 23. prosince 1974.

(str. 59)