Bartošovi Michal a M: Láska, děti a peníze aneb Labutě z Pařížský

 

Spisovatelé a badatelé v oblasti vztahů, s mnohaletou zkušeností s provázením klientů vztahovými i dalšími životními tématy.

 

Už jejich první kniha "Smysluplné vztahy" se stala bestsellerem, kterého se prodalo více než 75.000 výtisků, stejně tak další tituly jsou čtenářsky velmi úspěšné - "Zrozeni k propojení", "Cesta příběhů" i románová prvnotina Michala Bartoše "Labutě na nádraží nepatří", jejíž volné pokračování "Labutě jdou na draka" bylo opět společným dílem obou autorů. Završení trilogie seberozvojových románů právě držíte v ruce.

 

Autoři si v románové tvorbě dali za cíl lehkou a čtivou formou překódovat vztahové vzorce, které si neseme z dětství a našich rodů. Ženám pomoci více pochopit muže a mužům ženy. Dojít tak ve vztazích k větší hloubce a propojení. Lepší a kvalitnější život...

 

 

"To je právě dobře. že o tom mluvíš. Nahlas. O tom, co se v tobě děje ... Když se ti něco nelíbí, nemusíš kolem mě chodit po špičkách. Tenhle model, kdy si hlídáš, aby druhý byl spokojený, a popíráš přitom sama sebe, to taky znáš už z dětství?"

"Asi jo. Máma byla - a vlastně pořád je - dost nervózní. Vždycky nadávala, jak toho má moc a že je na to sama. No, dneska už ji trochu víc chápu, ale jako dítě jsem se hlavně snažila, aby nebyl problém. Myslím, že jsem kvůli tomu ani moc nezlobila. Byla jsem spíš potichu a snažila se i ve škole. To už jsem ti říkala, že mi to moc nešlo. Dobrý známky jsem měla celkem vydřený. Bála jsem se mámy, protože když to nebylo dobrý, tak jsem poslouchala, že jsem úplně blbá."

Patrik stiskl Mišeliny dlaně ve svých. Byl rád, že o těch věcech začala mluvit.

"To že jsem potkala Jul a její mámu, bylo pro mě vysvobození. Před tréninkem a o víkendech jsem byla často u nich. Viděla jsem taky, že moje máma je klidnější, když mě nemá na očích. Prostě pro ni jsem zkrátka nebyla nikdy dost. Teď mě napadá, že takhle jsem se nakonec cítila i s Georgem. Jako ten, kdo nenaplňuje představy. Ale na rozdíl od mojí mámy, on byl ze mě zkraje úplně nadšenej. Tak nevím, co jsem udělala blbě. Proto asi mám ten strach, že se něco zase zvrtne. Takže i když teď mluvíš o tom, jak to bude super ... tak to ve mně budí strach, protože už myslím na to, jak to zase skončí."

 

(str. 116)