Váně Jan: Komunita jako nová naděje?

Bližší informace

Již Peter Berger poukázal na to, že v pozdně moderních společnostech jedinci z měst (označuje je jako "městské" typy) na rozdíl od lidí z vesnic více upřednostňují subjektivní náboženskou zkušenosti. Pro městský typ je charakteristické, že klade důraz na svobodu volby (která je prokazatelně ve městě větší než na vesnicích) a zároveň je vnímavější vůči pluralitě životních stylů. Pluralismus názorů, postojů, hodnot a norem vede také k tomu, že jedinec snadněji podlehne kognitivní nákaze. Výsledkem je nejistota, jelikož ani vlastní společenství není s to poskytnout, natož garantovat všeobjímající interpretační rámec. Kognitivní nedostatečnost nahrazuje hloubka subjektivního (emočního) prožitku. To vede k vzrůstající privatizaci náboženského zážitku, což může vést až k úplnému opuštění institucionalizované náboženské skupiny a zároveň k hledání stále silnějšího emočního náboženského prožitku. Odvrat od města má tudíž ambivalentní vyústění. Na jedné straně se jedná o pokus zabránit rozplynutí jedince ve vlastní neukotvené spiritualitě, zároveň ale "městská zkušenost" vede k silně bráněnému požadavku nezávislosti na oficiálních církevních strukturách.

Snění o komunitě v raných 90. letech ale nebylo neseno ideou návratu k prvotním křesťanským obcím ve smyslu návratu k fundamentům pravosti, ale jednalo se o pokus transformovat, respektive zkrotit stávající moderní vily - konzumerismus, egoismus, tj. normativně se etablující procesy individualizace v nově budované české společnosti. Jinak řečeno, členové komunit hledali možnosti, jak vstupovat do veřejného prostoru a aktivně deklarovat svou přináležitost ke křesťanství, potažmo katolicismu, včetně úsilí o realizaci vlastního duchovního seberozvíjení.

(str. 91)

Zboží zařazeno v kategoriích