Neufeld Gordon: Držte si své děti -rodiče důležitější než kamarádi

V průběhu procesu zrání si náš mozek vytváří schopnost kombinovat různé věci, pracovat s různými pohledy a názory, vjemy, myšlenkami, pocity a nutkáními zároveň, aniž by to zmátlo naše uvažování nebo ochromilo naše jednání. Právě tuto schopnost jsem označil pojmem "integrační funkce", když jsem před chvílí hovořil o syndromu předškoláka. Když člověk ve svém vývoji dosáhne tohoto milníku, má to obrovský dopad v podobě proměny a "civilizace" osobnosti a chování. Rysy typické pro chování dětí, jako jsou impulzivnost a egocentrismus, odeznějí a začne se projevovat mnohem vyrovnanější osobnost. Tomu nemůžeme mozek nijak naučit. Schopnost integrace si musí vyvinout, dospět k ní. Dnešní anglické slovo temper má řadu významů, od podstatného jména označujícího náladu, temperament nebo vznětlivost po sloveso pro zmírnění, uklidnění. Vychází z původního latinského slova temperare, užívaného pro míšení složek hrnčířské hlíny ve správném poměru. Sarah ani Peter nedokázali své jednotlivé pocity správně smísit. Tato neschopnost snášet různé, tady smíšené pocity je příznakem nezralosti.

Sarah se například vůči rodičům chovala láskyplně, ale jako většina dětí i ona se občas cítila frustrovaná. A pod vlivem frustrace upadala do záchvatů vzteku natolik silných, že byla schopná matce říct třeba: "Nenávidím tě!" Vzhledem k úrovni jejího psychického vývoje nemírnily frustraci Sarah při těchto záchvatech láskyplné city k její matce, podobně jako její frustraci s obtížemi na bruslích nemírnila její touha stát se krasobruslařkou. Z této neschopnosti smísit různé pocity vycházelo pak její impulzivní chování a projevy. Podobně i Peter při svých výbuších užíval nejrůznější hrubé výrazy a nadávky. Přestože se tím opakovaně a naprosto očekávaně dostával do problémů, veškeré jeho obavy z negativních následků byly vždy zastíněny intenzivní frustrací, kterou v danou chvíli pociťoval. Ani tady se tyto pocity nemísily správně. Chování a reakce obou dětí tudíž byly neuvážené, drzé a neumírněné.

Z podobných důvodů si Peter nedokázal osvojit správný přístup k práci a povinnostem, protože to vyžaduje, aby se člověk vyrovnal se smíšenými pocity. Práce ani povinnosti obvykle nejsou příliš lákavé, ale my zpravidla dokážeme smísit odpor, který vůči nim v danou chvíli cítíme, s pocity závazku a smyslu v dlouhodobějším horizontu. Vzhledem k tomu, že Peter byl příliš nezralý na to, aby měl na zřeteli jakékoliv cíle s výjimkou okamžitého uspokojování momentálních potřeb, pracoval jen tehdy, když se mu chtělo, a to nebylo příliš často. Nedokázal zpracovávat více pocitů najednou. V tomto smyslu se nelišil od běžného předškoláka. Jeho neschopnost snášet protichůdné myšlenky, pocity a cíle byla následkem jeho orientace na vrstevníky...

(str. 123)