Maharši Šrí Ramana: Poselství /Maharši/

Jak jsme viděli v předchozí kapitole, je téma zřeknutí se úzce spjato s tématem činnosti. Vykonávání činnosti v náležitém duchu, odpovídajícím duchovnímu snažení a dávajícím mu výraz, se v hinduistické duchovní tradici nazývá karmajóga čili "jóga činnosti" nebo též - volněji a přiléhavěji tlumočeno - jóga (či sádhana) v činnosti. První podmínkou je odpoutanost od egocentrických zaujetí, oproštění se od žádostí, jež mohou být s určitou činností spjaty, nelpění na výsledcích:

"Práce konaná s připoutaností je poutem, kdežto práce konaná odpoutaně se konatele netýká. On je, i když pracuje, o samotě."

"Činnost vykonávaná neosobně očišťuje mysl a pomáhá jí upevnit se v meditaci."

Taková činnost, střídající se s meditací, je po dlouho dobu dokonce lepší než snaha meditovat neustále, neboť ta je odsouzena k nezdaru, dokud jedincovy egocentrické tendence nejsou náležitě oslabeny a nedají se tudíž ještě natrvalo umlčet:

"Meditace se dostavuje postupně spolu s jejich postupným oslabováním, díky milosti gurua."

Dosáhnout úplné absence egoistických reakcí, úplné odpoutanosti při činnosti není ovšem v moci vlní snahy, ta je tu jen nutnou podmínkou či předpokladem; dokonalou realizaci odpoutanosti však může přinést teprve vykořenění oddělivých tentencí jako automatický důsledek džňány. Když se kdosi zeptal, zda lze vykonávat činnost bez jakékoli připoutanosti, aniž je už odstraněna nevědomost, Šrí Ramana mu odpověděl:

"Pouze člověk, který dokonale zná átmana (átmadžňáni), může být dobrým karmajóginem." ...

(str. 81)