Exnerová Helena: Český šamanismus v rozhovorech

• Jaroslava Fialová: Šamanismus a cesty duše
• Michal Haman: Šamanismus a cesta extatického vytržení
• Věra Hamtilová: Šamanismus a práce s příběhy
• Miroslav Kašpar: Společenský šamanismus
• Marie Kostihová: Šamanismus a síla zkušenosti
• Jiří Libánský: Šamanismus a kvantová fyzika
• Ivo Musil: Šamanismus a etika šamanské práce
• Zdeněk Ordelt: Slovanství a šamanismus
• Jan Šmejkal: Šamanismus pro odvážné a kreativní

Účastníci šamanských seminářů často chápou šamanské rituály jako druh práce na sobě a svém duchovním růstu, proto není divu, že v oblasti profesionálních šamanů nalezneme také poměrně velké množství léčitelů věnujících se individuálnímu léčení. Také mnoho léčitelů, kteří se jinak věnují spíše jiným duchovním proudům, si z šamanismu vypůjčuje některé funkční prvky (bubnování, cesty do jiných světů, metafory).

Šamanismus pomáhá těm, kteří se mu věnují, formulovat a soustředit se na problematiku, která je trápí, a tu si prožít jiným než obvyklým způsobem. Vstupem do jiné reality se šamanovy informace o problému či trápení mění z jazyka analytického na jazyk snový, symbolický, odkazující a splétající asociace a vjemy, které jsou v této realitě hůře přístupné. Šamanská práce podněcuje holistickou interpretaci nemoci, respektuje klientovu autodiagnózu i interpretaci léčby, ke které dochází během rituálu při šamanské práci.

Samotné sezení či léčebný rituál a následná šamanská práce pak pomáhá klientovi nalézt smysluplný příběh, který zařadí jeho utrpení do celkového rámce jeho života. Šamanův klient je pak schopen nahlédnout nejen skutečnou povahu své nemoci (např. že jeho chronická bolest je ve skutečnosti obrazem jeho pošramocených vztahů), ale i prvotní příčinu. Ta může sahat do klientova dětství, častěji ale i do minulých životů které slouží - řečeno psychologicky - jako metaforické projekční plátno.

V šamanském diskurzu jsou ovšem koncepty jako minulé životy, spojenci či ztracené části duše naprosto reálné a jako s reálnými se s nimi pracuje, což jim opět přidává na naléhavosti, důležitosti a uzdravujícím potenciálu. Protože tyto příběhy či vhledy dovolují klientovi odžít si - třeba jen pomocí symbolického jazyka - příběh svého trápení. To je šance, která se v běžném zdravotním systému nenaskytne, a kterou účastníci seminářů hodnotí velmi pozitivně...

(str. 66)