Anzari Patricie: Dodušemluvy -Kniha, po které bude všem s vámi lépe

Je nemožné někoho přesvědčit o základní pravdě života a smrti: všichni jsme milováni Prozřetelností, všichni jsme vyvolení. Osobní prožití této skutečnosti znamená Osvícení. Je nejvyšším cílem na všech duchovních cestách, v mystických základech všech náboženství.

Mnozí se mylně domnívají, že dosažení takového stavu znamená doživotní setrvání v blaženosti. Je to však jen příležitost k upevnění hluboké důvěry, statečnosti, naděje. Dotkneme se na okamžik svého trvalého vnitřního spojení s Univerzálním vědomím. Stane se tak možná jednou za život. Jakmile zmarníme tuto zkušenost následnými pochybnostmi, požadavky na potvrzení, přesvědčíme sami sebe, že to byl jen stav poblouznění. Propadáme se zpět do strachu, slabosti, nelásky. O to naléhavěji požadujeme důkazy lásky od těch, jež jsou nám jí povinováni: od rodičů, dětí, partnerů, učitelů... Čím více je vyžadujeme, tím méně jich dostáváme.

Cítit se být milováni můžeme jen tehdy, je-li naše vnímání velmi jemné a probuzené. Důkazy jsou jako dotek motýlího křídla: úsměv, něha, vřelé slovo, hudba či obraz rozechvívající srdce, krása kapky rosy v úžlabí listu, ptačí zpěv, paprsek slunce na tváři... Jejich výčet by mohl být nekonečný. Jsou silné, oslnivé, a přeci éterické. Nikdy se nekoupe v proudu Lásky v každém okamžiku ani každý den. Mnohem častěji jí však můžeme svět obdarovávat, vkládat ji do svého konání i vztahů. Pak prožijeme mnohem více porozumění s těmi, kdo jsou na podobné cestě, a pocítíme laskavou shovívavost k odpůrcům.

(str. 159)