Adyashanti: Nejdůležitější věc, objevov. pravdy v srdci života

Bližší informace

... Kdykoliv chráníme nějakou svou svatou představu nebo něco, na čem lpíme, život nám to okamžitě promítne - funguje jako zrcadlo, které odráží nás samotné. Ukazuje nám že důvodem toho, proč tyto věci tak bráníme nebo proč se ohrazujeme proti někomu nebo něčemu, co je zpochybňuje, je obvykle pocit, že druhý člověk napadá naše vlastní já - a on to opravdu dělá. Druzí lidé nám zrcadlí, jak se naše mysl obtočila kolem nějaké představy, preference, názoru nebo skupinové příslušnosti a jak kolem toho buduje náš pocit identity. Ale život naše pseudoidentita vůbec nezajímá, nemá úctu k ničemu, s čím se ztotožňujeme - jednoduše chce být jen tím, čím je. Naše identity jsou jako bowlingové koule a kuželky, které do sebe začnou narážet, kdykoli někdo zpochybní obraz osoby, za kterou se považujeme, nebo kdykoli se dostaneme do situace, která zpochybňuje něco, co jsme si vymysleli.

Všichni víme, že velké životní události - rozvod, smrt v rodině, smrtelná nemoc nebo jiné krize - mohou obrátit náš svět vzhůru nohama. A pokud jsme dost zralí, mohou obrátit vzhůru nohama i naše vnímání sebe sama a ukázat nám, že naše domnělé já je ve skutečnosti velmi chatrná věc, která se při hlubší introspekci rozpadne jako domeček z karet. Nejsou to však jen nečekané, velké okamžiky, jež nám nastavují toto osvobozující zrcadlo. takovým zrcadlem může být i řetězec malých, obyčejných okamžiků. Pokud jsme ochotní věnovat jim pozornost, zjistíme, že naším přímým, bezprostředním učitelem je každodenní život...

(str. 109)

Zboží zařazeno v kategoriích