Misarova Jarmila A.: Forum plus

Doteky

Přijela za mnou manželka manažera ze švýcarského Bernu. Už měsíce ji trápily bolesti pravé paže.

Vytvořil se zde zánět. Paží nemohla téměř pohybovat, v noci bolestmi nespala a prášky přestaly zabírat:

"Nevím, proč se to děje. Je mi 36 let, žiji ve spokojeném manželství, do práce nechodím, pečuji o náš krásný dům, pravidelně sportuji, jím zdravě a uvědoměle."

Z rozhovoru vyplynulo:

• manžel nemá rád doteky, ani pohlazení, sex máme krátce tak 4x za rok, prý je přepracovaný a po 5 letech říkají i jeho kolegové, že je to normální
• děti by zatím rušily, na ně by on vůbec neměl kapacitu ani čas
• denně stojím na váze, a když manžela doprovázím na večírky, vybírá on mé šaty, v čem se mu já líbím
• jogurty jím odtučněné, nechutnají mně, alkohol mě okamžitě překyseluje, ten nemohu.

Z čeho jsme překyselení?

Z napjatosti a věčné kontroly, ze způsobu našeho myšlení, z našeho konání?

Jak vychutnáváme? Se špatným svědomím.

To je počátek mnohého nedobrého.

Doporučila jsem jí jíst vše, co má ráda, tučný jogurt i tučný tvaroh i šlehačku. Vše v míře, ale hlavně s dobrým svědomím.

A místo tenisu a sledování výkonu, jít si zatancovat.

Dojela na kontrolu za měsíc.

Po mém jediném ošetření a doporučeních zhubla 2 kg. Její malé bříško bylo pryč a mohla chodit i pravidelně na záchod.

Jedla, co jí chutnalo a prý, že pojedou s kamarádkami na víkend do Prahy, když já Češka jsem jí tak pomohla.

Pomohl ji ale hlavně zdravý přístup k životu, k sobě a svému tělu.

Do půl roku byla manželovi nevěrná, do roka se rozvedla. Posílala tři roky radostné zprávy, tančila a začala žít.

Mít se rád.

Svou postavu, své tělo, svůj obličej, svůj charakter, prostě sám sebe.

Kolik z nás se má opravdu rádo a akceptuje se s vděčností, že tu tak, jací jsou, mohou tady na zemi být? A když tomu tak opravdu je, tak z nich září taková radost a krása a štěstí, že je to přitažlivé a nakažlivé.

(str. 31)