Hawkins David R.: Objevení Boží Přítomnosti

Povaha komunikace

Duchovní pravda představuje nelineární energii a sílu. Proto její projevy není třeba přikrášlovat. Styl komunikace Učitele se automaticky přizpůsobuje cíli, jimž je prospěšnost pro posluchače, aby byl schopen pochopit a intuitivně rozpoznávat vrozenou skutečnost Pravdy. Občas dochází k propracovanému delšímu vysvětlování, jindy jen ke stručnému, podle hospodárnosti s časem a energií. Styl komunikace je tedy projevem správcovství hodnot. Vlastně k pochopení postačuje pouhá jedna desetitisícina sekundy, pokud je žák na pochopení připraven v důsledku vzdání se uspokojování osobních záměrů.

Učitelovou motivací není kohokoli přesvědčovat, protože přijetí je výsadou svobody. Nemá ani zájem "dokazovat", získávat žáky či propagovat pravdu. Když přijde vhodný čas, jablko spadne ze stromu samo. Není třeba se stromem třást, strašit ho nebo se uchylovat ke sladkým řečem. Vše se dostaví ve správný čas na základě záměru, karmických sklonů a vhodných podmínek. Vše, co se vyvíjí, vyvíjí se působením vývoje vědomí samotného. Proto Učitel představuje naplnění potenciálu.

Výroky o duchovnu mají své úrovně Pravdivosti. Také pravdy, které hlásají formální náboženství, mají své hladiny pravdivosti. Jsou posilovány náboženskými autoritami a standardizovanými doktrínami. Duchovní pravda se však na žádnou vnější autoritu nespoléhá a stojí pouze sama na sobě díky svému dokonalému zdroji. Duchovní stezky člověka zvou k tomu, aby subjektivně prožil potvrzení duchovních skutečností, na nichž vždy stálo a stojí přežití celého lidstva, ať o tom vědělo, nebo nikoli.

Charakteristické znaky poctivých Učitelů a Učení

To, čemu duchovní žák svěřuje vlastní duši, by mělo být nejprve ověřeno a potvrzeno jako důvěryhodné a s integritou. Z tohoto důvodu zde na základě výzkumu uvádíme základní nezbytné znaky takových učení, učitelů a organizací Seznam je převzat z knihy Pravda versus nepravda:

1. Univerzálnost. Pravda existuje napříč časem, prostorem, kulturami, druhy osobností i okolnostmi.
2. Neexkluzivnost. Nevyčleňuje se, není sektářská, týká se všech.
3. Dostupnost. Je přístupná všem. Nepřebývá v utajení, nepotřebuje být jaksi "zjevována", odtajňována, prodávána a není třeba kouzelných formulek. Tajemství neexistují.
4. Její záměr je poctivý. Nemá co ztratit ani si nepřeje nic získat.
5. Není sektářská. Pravda se nemusí vymezovat, nemusí stanovovat své hranice.
6. Nezávisí na názorech. Je nelineární a nepodléhá omezením rozumu či formy.
7. Nezastává stanoviska. Není "proti" něčemu. Ani lež a nevědomost nejsou jejími nepřáteli. Jsou prostě její nepřítomností.
8. Nemá požadavky. Neexistují u ní požadavky na členství, přísahy, pravidla a podmínky.
9. Neovládá. Duchovní čistota se nezajímá o osobní život aspirantů, jejich styl oblékání, sexuální život, finanční poměry, rodinný život, stravování a podobně.
10. Nepoužívá sílu ani zastrašování. Nevymývá mozek, nevede k uctívání vůdců, rituálům, "nalévání do hlavy" ani se neplete do soukromého života.
11. Nezavazuje. Nepotřebuje smlouvy, přísahy, zákony a regulace.
12. Dává svobodu. Lidé mohou přicházet a odcházet bez přesvědčování, aby zůstali, bez nátlaku, zastrašování a bez následků.
13. ... ...

(str. 116)