Dvořáková Bára: Dítě pod lupou

Frekvence kojení, tedy jak často se dítě kojí, odráží nikoli pouze potřebu dítěte se zasytit, ale i:

• potřebu adaptace po porodu
• potřebu vyrovnat se se stresovou situací
• potřebu analgezie a regenerace (jak po porodu, tak při zranění dítka během objevování světa)
• uklidnění při separační úzkosti
• bezpečnou vztahovou vazbu s matkou
• léčbu při nemoci

Změny mateřského mléka v reakci na potřeby dítěte

V průběhu laktace dochází k postupnému nárůstu energetické hodnoty mateřského mléka a obsahu tuků v něm. Děje se tak v odpovědi na růst dítěte, a tím pádem i na jeho rostoucí výživové nároky a klesající potřebu vnější imunologické ochrany (za normálních podmínek, tedy když je dítě zdravé). Ženy kojící déle než 1 rok mají v mléce významně vyšší obsah tuků a energetických složek v porovnání se ženami kojícími teprve krátce. Dlouhodobé kojení tak může být podstatným přínosem výživy dítěte co do zisku energie z tuků.

Pokud dítě onemocní, dochází ke zvýšení imunitních faktorů v mateřském mléce. Dle jedné z teorií je to způsobeno signály proudícími skrze sliny dítěte do bradavky matky. Několik studií ukázalo, že během sání dítěte dochází ke vzniku vakua a podtlaku. To vede ke zpětnému toku mléka a tekutin z dětských úst do prsu matky. V odpovědi na patogeny a další signály, které tělo matky takto od dítěte dostane, dochází ke spuštění imunitní reakce v matčině těle a následně ke zvýšení obsahu protilátek, imunitních faktorů a buněk v mateřském mléce. Podle této teorie by tak matky krmící své děti převážně odsátým mlékem mohly mít ve vyprodukovaném mléce snížené množství daných faktorů - toto však zatím nebylo jasně prokázáno. Je však již potvrzeno, že kombinací dětských slin (ne však slin dospělého člověka) a mateřského mléka (ne však umělého mléka) vzniká malé množství peroxidu vodíku, který zastavuje růst patogenních bakterií (např. Staphylococcus aureus, kmen Streptococcus) a povzbuzuje růst bakterií prospěšných (např. kmen Lactobacillus)...

(str. 48)