Crowley Aleister: Dělej, co ty chceš, ať je celý zákon

... Je například obecně známo, že světlu Slunce trvá dopad na Zemi nějakých osm minut. Jevy, jež na těchto dvou nebeských tělesech probíhají simultánně, se tudíž zdají být vzdálené v čase právě těchto osm minut; z matematického hlediska existuje tatáž teoretická neshoda dokonce i v případě, že dvě posuzovaná tělesa jsou vzdáleny jen několik yardů od sebe. Nedávné úvahy o těchto skutečnostech odhalily nemožnost určit faktum časového prvenství, takže je vlastně stejně rozumné říct, že bodnutí nožem bylo způsobeno krvácející ranou, jako prohlásit, že tomu bylo naopak. Lewis Carroll k tomu ve své Alence za zrcadlem vyslovil zábavné podobenství. Mimochodem, toto Carrollovo dílo, spolu s jeho předchůdcem, je plno příkladů filosofických paradoxů.

POZNÁMKA: Udeřím-li do kulečníkové koule a ona se pak pohybuje, má vůle i pohyb koule mají příčiny mnohem dávnější než tento úder. Mohu považovat své Dílo a jeho reakce za dvojí důsledky věčného Univerza. Pohybovaná ruka a koule jsou součástí momentálního stavu kosmu, jenž nemůže nebýt důsledkem předchozího momentálního stavu atd. navěky. Mé magické Dílo je tudíž pouze jednou z příčin-následků nezbytně souběžných s příčinami-následky, jež uvedly kouli do pohybu. Tudíž mohu považovat akt úderu do koule za příčinu-následek mé původní vůle pohnout koulí, jež tomuto pohybu nutně předcházelo. Na druhé straně, případ magického Díla není úplně analogický. K vykonávání magie jsem totiž hnán proto, aby se tím prosadila má vůle; takže pokud příčina toho, že konám svou vůli, je zároveň příčinou pohybu koule, neexistuje důvod, proč by jedno předcházelo druhému. Pro úplnost viz Knihu 4 (Magie v teorii a praxi)...

(str. 149)