Wiesner Ivo: Atlantida - mýtus nebo zapomenutá historie

Bližší informace

Výměna rudého obra za nové Slunce se může jevit jako neuvěřitelně fantastická událost, jejíž uskutečnění nemůže být v moci lidí. Zasvěcení však dobře vědí, jakými schopnostmi jsou obdařeni Mahátmové, kteří již dospěli na konec Stezky Draka, takže mohou plně ovládat a využívat kriyašaktí. Během své návštěvy u indiánského kmene Onondagů v roce 1886 si americký einograf H. H. Bancroft zapsal jejich báje o mýtické nejvyšší kněžce, královně a matce bílé rasy jménem Scomalt, která vládla plemeni bílých obrů žijících v míru na velkém ostrově Samah-tumi-whoo-lah (Okanagan) v dávných časech, kdy současné Slunce ještě bylo malou, sotva viditelnou a velmi vzdálenou hvězdou. Královna Scomalt byla nadána velkou mocí stvořit cokoliv. Po nějakém čase se bílí obři mezi sebou neshodli a rozepře skončily krvavou válkou, v níž mnoho obrů zahynulo. Královna a matka Scomalt se rozhněvala a rozvaděné obry vyhnala na jednu část ostrova. Ten se pak na její rozkaz odlomil a uplaval i s obry daleko do moře. Scomalt obry varovala, aby přestali s válkou, jinak se prý ostrov časem rozlomí, potopí a oni zahynou. Nějakou dobu obři skutečně žili v míru, pak ale zase začali s válkou a ostrov se s nimi skutečně potopil. Zachránilo se jen několik obrů, kterým se na malých loďkách podařilo doplout na vzdálenou pevninu. Musím ale čtenáře upozornit, že přesně nevíme, kde pravlast Onondagů vlastně ležela - podle některých indicií to mohla být Antarktida, jiné vedou k některému ze zaniklých severoatlantských ostrovů či na Hyperboreu.

Zboží zařazeno v kategoriích