Ventura Laurentius: Lapis philosophorum

Kámen jaké má povahy a skrze jaká znamení mohl by poznán býti.

Ačkoliv kámen filozofský lehce a snadně poznán býti nemůže, nebo filozofové jinejch věcí jmény tan jmenují a mnohejmi zatemňují i jeho vlastní a pravé jméno zatajují, však kdy by pilnej byl a často jejich knihy čítal i rozumem svejm přirozená puosobení spatřoval, tan skrze boží vnuknutí najde, co hledá.

Jsou pak dvě věci, kkrze které by se ten kámen najíti mohl i jeho mistroství. První věc jest čtení s pilnejm vyhledáváním. Tak Rosarius praví: Kdo v čítání knih lenivej a omrzalej bude, ten v připravování věcí ochotnej a pilnej nebude moci bejti. Nebo zajisté kniha knihu vykládá i odvírá a jedna řeč druhou vysvětluje, nebo co jest v jedné ujato, v druhé jest doplněno. Ne tak tehdy snadno může se k dílu a práci obrátiti a v ní zvyknouti, kterému by těžko bylo s pracej přemejšlovati a rozvažovati. A in Lilio stojí: Kdo velmi rychle žádá přijití k našemu umění, do našich knih ať nehldí, nebo velkou křivdu nám činí, prvé nežli budou od čtenáře vyrozumíny, jednou, dvaktát neb třikrát knihy naže přeběhnouce. Druhá věc jest věrnost a upřímnost počestná neb náležitá s vroucím a pobožnejm modlením k Pánu Bohu, jakž mistri in Lilio praví: Kdo svůj hřbet shejbá k čítání knih našich a v nich leží, nejsa zapletenej daremními myšlenkami, Pána Boha za to žádá, ten bude kralovati v králoství bez přestání, až umře...

(str. 45)