Vacek Jiří: Škola Ducha Svatého

Pochopení rozdílu mezi světcem a mudrcem je pro to, abychom se vyznali v duchovní oblasti, důležité. Často se oba pojmy nerozlišují a nebo zaměňují, což je zdrojem nedorozumění.

Máme dva význačné stupně dosažení.

Prvým stupněm je světec, který dosáhl vytvoření duchovního světla nad hlavou. Světec je doslova ten, kdo tímto světlem svítí, obdobně jako chodec je tím, kdo chodí. Často nemá poznání svého pravého Já, ale většinou je dosahuje později pomocí mudrce, který ve vědomí Já žije.

Světci se navzájem liší velikostí světla, kterého dosáhli. Často je používají v zevní prospěch druhých: uzdravují je, řeší jejich životní těžkosti a podobné záležitosti. Někdy dokonce zachraňují před smrtí jejich tělo.

Z duchovního hlediska je používání světla pro konání takových zázraků velmi sporné. Svým způsobem je obracením jeho moci do zevního, hmotného světa. Často je i jeho zneužíváním pro církevní cíle, které nemá s cestou k Bohu vůbec nic společného.Pokud chce světec opravdu pomáhat druhým, pak má svým světlem jim pomáhat na cestě k Bohu. To znamená propůjčovat jim své světlo, aby s jeho mocí a pomocí kráčeli stezkou k Bohu.Mudrc je naproti tomu mistr, který dosáhl poznání svého božství ve vědomí Já jsem. Vydal se od začátku stezkou poznání sebe, džňána jógy a pomocí átmavičáry dosáhl uvědomění svého božství - vědomí Já jsem.Tím současně získal světlo, protože vědomí Já jsem je přímo vyzařuje stejně jako zevní slunce (které je velmi správně považováno za symbol Ježíše Krista) vyzařuje světlo hmotné.Jak sílí spočívání ve vědomí Já jsem, tak sílí i jeho světlo.Mudrc vládne dvojí mocí, kterou přímo může pomáhat druhým v postupu na stezce: Oživující mocí vědomí Já jsem a dostředivou silou duchovního světla.Proto pomoc mudrce žákovi je mnohem vyšší a účinnější než pomoc světce.