Talová Petra: Bláznův průvodce na cestu do Vesmíru

Můžeme změnit všechno - sebe, svůj svět, a tím i celý svět, ale nemůžeme změnit jiné lidi proti jejich vůli.

Jiné lidi nezměníme. A to je dobře, představte si, že by bylo snadné někoho změnit, pak bychom sebe navzájem jen měnili a přizpůsobovali bychom si druhé lidi k tomu, aby nám lépe sloužili. To by potom byl svět plný otroků sloužících druhým lidem. Svět by byl plný nešťastných lidí, kteří stejně pořád nejsou spokojeni s tím, jak druhý pochopil jeho potřeby a jak jim slouží. Nebo to tak ve skutečnosti v našem životě a v našem světě doopravdy je?

Jsme my ti, kteří chtějí měnit druhé k tomu, aby nám sloužili? Nebo jsme ti, kteří slouží? Možná tak trochu obojí - někdy proti vlastní vůli sloužíme a jindy nutíme druhé, aby proti vlastní vůli sloužili nám.

Rozčilujeme se, že ostatní špatně chápou naše potřeby a špatně nám slouží, a jiní lidé se zase rozčilují na nás, že nedokážeme pořádně pochopit jejich potřeby a špatně jim sloužíme. Jak bychom mohli dobře sloužit druhým nebo jak by mohli druzí dobře sloužit nám? Vždyť svoje skutečné potřeby neznáme většinou ani my sami.

Vidíte, jak bylo těžké dobrat se pár věcí, které doopravdy chceme: jak by to pak automaticky mohl vědět někdo jiný? Nebo jak by někdo jiný za nás mohl například zhubnout, i kdyby věděl, že je to, co chceme? A nebo jak bychom mohli my například zhubnout za někoho jiného? A ještě za někoho jiného pochopit, že toto doopravdy chce? A jak by to mohl někdo pochopit za nás? Nechtějme tedy, aby ostatní lidé proti své vůli sloužili nám, stejně to nikdy neudělají pořádně, a nechtějme proti své vůli sloužit ostatním my, stejně se nikdy nikomu nezavděčíme, jen přijdeme o svou sílu...

(str. 53)