Sternberg Robert J.: Láska je příběh - Nová teorie vztahů

Příběh uzdravování je pro oba partnery poněkud riskantní. Ten, kdo se zotavuje z těžkostí, se na svůj život dívá z toho pohledu, že něco prožil, či spíš přežil, ať už je to drogová závislost, alkoholismus, katastrofální vztah, nebo nějaké trauma, a teď to chce nechat za sebou a jít dál. Tato touha po uzdravení v sobě však může skrývat určité problémy.

Jedním z nich je pochopitelně riziko, že se navzdory dobrému úmyslu uzdravení nezdaří. Někdo chce například skoncovat s alkoholem, ale nenajde k tou odvahu. Jiný chce přestat užívat drogy, ale nemá dost síly zvládnout kruté abstinenční příznaky. Osoby, které vstoupí do spoluzávislé role, většinou věří, že druhého dokážou ze šlamastyky vytáhnout. Jenže o všech typech závislosti platí, že rozhodnutí opravdu se závislostí skončit musí udělat sám závislý člověk. Partnerovi hrozí značné riziko, že bude vtažený do nekonečného kolotoče pokusů o uzdravení, které však zůstane spíš ve sféře fantazie.

Za druhé v tomto typu vztahu hrozí, že uzdravování bude pro oba partnery tak bolestný proces, že vztah nevydrží. Lidé, kteří mají za sebou katastrofální vztahy nebo alkoholovou či drogovou závislost, většinou nejsou v nejlepší psychické kondici. Vztah, který by se za běžných okolností vyvíjel normálně, v situaci uzdravování z traumatu fungovat nemusí.

Třetí riziko, o kterém jsme se zde už zmínili, je možnost, že jakmile se osoba z traumatu uzdraví, partner ve spoluzávislé roli ztratí svůj smysl. Někdy není schopen vstoupit do nové role a ukáže se, že skutečně dokáže plnit jen podpůrnou roli. Totéž může nastat na straně uzdraveného, který někdy odmítne se spoluzávislým člověkem dál žít, protože ten je najednou nadbytečný nebo mu připomíná bolestnou minulost...

(str. 144)