Stixrud William: Dítě na vlastní pohon

Stejně jako děti zrcadlí náš stres, mohou zrcadlit i náš klid. Asi znáte klidné, vyrovnané lidi. Vyzařují auru pohody, dokážou si zachovat nadhled a s klidem přijímají zmatek světa kolem. Takovému člověku chcete v krizi zavolat a poprosit ho o pomoc, takového člověka byste chtěli mít po boku, když máte pocit, že už situaci nezvládáte, protože on by určitě našel cestu ven. Aniž by poučoval, aniž by vlastně něco zvláštního udělal, přenáší takový člověk na druhé klid a jistotu, a tím jim pomáhá dosáhnout v životě podobné rovnováhy.

Můžeme to potvrdit, protože pro mnohé naše klienty takové uklidňující prostředí vytváříme. Představujeme si, že působíme tak trochu jako postava Michaela Clarka Duncana ve filmu "Zelená míle", jen s tím rozdílem, že z lidí nedostaneme rakovinu, ale sejmeme z nich stres. Jako bychom jim říkali: "Nebojte, já se o to postarám. Já to zvládnu. Vy už nemusíte." Jedna matka nám nedávno řekla, že chodí na naše přednášky proto, že pokaždé, když slyší, že je v pořádku, když se nebude o své děti neustále strachovat nebo je za něco kritizovat, konečně aspoň na chvíli najde klid a sebedůvěru. Jiný rodič Billovi řekl: "Když jsem od vás minule odcházel, byl jsem najednou úplně klidný. Viděl jsem, Jillin život z pozitivní perspektivy. Problém je, že za hodinu po konzultaci s vámi jsem narazil na matku Jilliny spolužačky a úzkost byla zase zpět." ...

(str. 100)