Šramo Ján: Poslání lidského života a priority obyvatel Země

Ti první na něm spíše parazitují, zatímco ti druzí hledají symbiózu a souznění s přírodou, o kterou se musejí také starat. V dávné minulosti, kdy byl člověk blízký zvířeti, musel tvrdě bojovat o své přežití a nebyl schopen uvědomovat si, že si nemůže z přírody jen brát. Jeho postupný rozvoj, zdokonalená komunikace, dělba práce a usedlý způsob života vedl k tomu, že si postupně uvolnil ruce a mohl se díky svému rozumu pokusit zlepšovat své místo v okolním světě.

Ti pohodlnější a méně schopní využili tento prostor pro emotivní požitkářství na úkor přírody a jiných lidí. Ti schopnější a mravnější postupně pochopili, že od přírody dostanou více, pokud ji budou náležitě ošetřovat. To ale současně znamená převzít za takové zacházení s přírodou náležitou odpovědnost...Biologická rozmanitost přírody

Podstatnou prioritou pozemšťanů by mělo být usilování o co největší biologickou rozmanitost přírody. Ve filozofickém pojetí je příroda synonymum pro svět, tj. realita okolo člověka. Relativně nejvýstižnější vymezení se používá v přírodních vědách, kde se příroda vymezuje jako všechna hmota, energie, jevy a úkazy, i ty, které vznikly záměrnou lidskou činností. Avšak ani toto vymezení nepokrývá dostatečně význam tohoto slova, neboť člověk je součástí a produktem přírody. Proto jsou jeho výtvory rovněž produktem přírody. Oddělovat člověka od přírody či přírodu od člověka je nesprávné. Pokud k tomu dochází, vnímají to lidé často tak, že se někteří nad přírodu povyšují, že jsou něco víc. V celé historii se mnozí často povyšují tím, že se staví nad přírodu, která jim má sloužit. Avšak také člověk má sloužit přírodě. Celá tato publikace je o tom, co zlepšit v přírodě. Dokonce, když člověk zpozitivní sám sebe, tak se tím zlepší příroda, které je součástí...

(str. 58)