Šramo Ján: Způsoby úpravy povahy

Bližší informace

Poprvé v historii byl pro širokou veřejnost vydán jedinečný knižní titul Způsoby úpravy povahy. Obsahuje přehledně sestavený popis 116 povahových vlastností s jejich stručnou definicí a návodem, jakým způsobem může člověk upravit svoji povahu. Každý ze čtenářů má díky této knize možnost lépe pochopit nejen sám sebe, ale i své okolí. V knize je také zaznamenáno 148 odpovědí na otázky od účastníků bohaté diskuze po vzdělávacím semináři Způsoby úpravy povahy, který se uskutečnil v Praze roku 2012. Kniha vznikla přepisem velice úspěšného vzdělávacího semináře, který vedl prof. Ján Šramo na téma Způsoby úpravy povahy.

---

Všichni lidé mají povahu sestavenou ze všech známých povahových vlastností.Každý člověk má každou vlastnost jinou měrou zastoupenou, jinak nasměrovanou,jinak ji využívá.

Ještě neznamená, když má nějakou vlastnost dominantní, že ji i takovým způsobempoužívá. To záleží na jeho zkušenostech, představách, zážitcích, apod.Avšak důležité je, že schopnost člověka upravovat vlastní povahu je podstatněefektivnější než ostatní vesmírné vlivy, které na něho působí. A když tu schopnostmá, tak ji má používat, neboť na to ji má, aby si s ní pomáhal.

Úprava povahových vlastní velmi dlouho trvá a vyžaduje obrovské úsilí. Naštěstívšechna vynaložená námaha na tento účel se mnohonásobně vynahradí.Ale nestačí vědět. Nestačí chtít. Člověk ty kroky musí i dělat. A to je tvrdápráce. (z úvodu autora)nedůvěřivost

- vlastnost odmítající pozitivní hodnocení venkovních podnětů

Je potřebná v povaze každého živočicha, tudíž i člověka. U člověka však jen do míry opatrnosti. Jakmile člověk vyšší mírou nedůvěřuje, škodí sobě i jiným narušuje sociální kontakty.

Jde o takzvanou aktivní vlastnost, která funguje jen tehdy, když dostane příděl energie. Tudíž odčerpává energii z celkové psychické kapacity. Nedůvěřivost je aktivní vlastnost, která funguje jen tehdy, když jí člověk dává prostor a proto je za každé její spuštění odpovědný.

Domněnka, že čím více člověk nedůvěřuje, tím více se ochrání před nebezpečím, je mylná a zavádějící. Každý dokáže vycítit, že něco ve vztahu s takovým člověkem není v pořádku z důvodu zvláštního typu napětí. A proto se okolí nedůvěřivého člověka raději stáhne, protože každý logicky předpokládá, že kdo mu nedůvěřuje a zároveň jej ani neuznává (a není mu nakloněn), lehčeji ho dokáže podrazit či poškodit. Tudíž i okolí jej podstatně méně informuje, méně mu pomáhá a je méně vstřícné vůči takto nedůvěřivému člověku. Ten tak ztrácí prosociálně faktor společenského kontaktu. V životě se nedozví, o co všechno díky své nedůvěřivosti přišel. Okolí mu totiž sdělí třeba jen desetinu z toho, co ví a co je schopno říci při pocitu důvěry a uznání. Člověk, který se takto nedůvěřivě staví, nakonec škodí sám sobě.

Způsob úpravy:

Udržuje se pod hranicí negativnosti tím, že člověk dává více prostoru jiným a nedopustí, aby nedůvěřivost překročila míru opatrnosti.

Opatrnost dodržovat jen do té míry, že například když půjdete po staré lávce přes řeku, tak musíte dát pozor na to, že některé prkno může být špatné. A ne si dopředu říkat: "Přes ten most nikdy nepůjdu, co kdyby spadl." To už je chorobné.

Kdo vám je nakloněný, tak se vám bude snažit pomoci.

(str. 115)

Zboží zařazeno v kategoriích