Sahn Seung: Zenový kompas (2. upravené vydání)

Bližší informace

Zenový kompas byl původně jen stručný výtažek z jádra buddhistického učení,který Seung Sahn připravil pro své americké studenty, aby jim usnadnil pochopenítěch nejzákladnějších principů každé ze tří hlavních buddhistických tradic.

Tento přehled byl rozšířen během 70. a 80. let o jeho další komentáře a příběhyz vlastní praxe i ze zenové historie. Tak vznikla obsáhlá a systematická příručkazenového buddhismu shrnující originálním způsobem původní Buddhovo učení,hínajánu, mahájánu i nejvyšší vůz zenu v jeho korejské podobě.

K textu je připojen dodatek obsahující deset základních kong-anů (čín. kungan, jap. kóan) vybraných zenovým mistrem Seung Sahnem. Tyto kong-any znovumistr podrobně komentuje v knížce Deset bran (kód DA73). Kromě toho je takéautorem odborné veřejnosti známé knihy Odklepávání popela na Buddhu.Touha po majetku, touha po sexu, touha po slávě, touha po jídel, touha po spánku

Existuje pět druhů nečistot. Říkáme jim pět jedů nebo také pět lidských tužeb. Podíváte-li se na tento svět, zjistíte, že většina lidského utrpení pochází právě z těchto pěti tužeb. Uvnitř tomu každý rozumí a o někom, kdo má mnoho tužeb, soudí: "Tomu jde jenom o peníze, sex a slávu! Pořád by také jen jedl a spal!" Jestliže je některá z těchto tužeb příliš silná, mysl se stává nečistou a potom se řídí pouze svými karmickými zvyky. Lidé pak říkají: "To je strašné! Ten člověk je odporný."

Peníze jsou v životě důležité. Samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Začnete-li ovšem na nich silně ulpívat, zatemní vám to mysl. Dnes se chce kdekdo stát milionářem. Takový člověk snadno provede kvůli penězům něco, co způsobí jemu i ostatním lidem utrpení. Jedním z mých žáků byl jistý profesor z Yaleovy univerzity. Jeho otec se oženil v osmnácti letech. Když se jim narodilo první dítě, oznámil své ženě, že už další děti nechce, neboť kdyby se měl starat o další potomky, nemohl by našetřit dostatečné množství peněz. Když dostal výplatu, jen nerad dával část peněz své ženě a synovi. Všechny zbylé peníze ukládal do skříňky a vždycky ji zamykal. Denně je počítal. Přepočítávání peněz a zacházení s nimi bylo jeho jedinou zábavou. Nikdy si nezašel do žádné restaurace a kdykoli byl mimo domov, nedal si ani šálek kávy, jen aby ušetřil. Je-li mysl takového člověka umírněná, nazýváme ji šetrnou, jde-li do krajnosti, říkáme jí hrabivá. Jednoho dne mu jeho žena sdělila: "Už s tebou nemohu dál žít. Vždyť jsme spolu ani jednou jedinkrát nezašli do restaurace na jídlo!" Nezdálo se však, že by se ho to nějak dotklo. Odpověděl jen: "Jestli to vidíš takhle, potom nám nezbývá než se rozvést." A rozvedli se - v šedesáti letech! Není to bláznivé? Žena pak pobírala nějaký důchod, a mohla tedy žít bez jeho podpory.

Jednoho dne se jejich syn (můj žák) svého otce zeptal: "Tati, tvým jediným potěšením v životě je každodenní přepočítávání peněz. Proč to děláš? Co s tebou bude, až zemřeš?"

"Nevím, co se mnou bude. Mám v životě jen tohle potěšení. Mít ženu a syna mi k ničemu není." Brzy nato skutečně zemřel. Když potom jeho syn otevřel zamčenou skříňku, našel v ní několik set tisíc dolarů. Peníze byly úhledně vyrovnány do sloupků jako v bance. Při pohledu na ně se v synovi něco zlomilo a rozplakal se. Uvědomil si, že jeho oteč obětoval celý svůj život něčemu, co si stejně nemohl vzít s sebou.

Peníze samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Šetření peněz není dobré, ani špatné. Když však přijde čas zemřít, peníze nám neprodlouží život ani o jediný okamžik. Skutečné potěšení z peněz spočívá v jejich náležitém využití. Ženeme-li se však jen za uspokojením svých nestálých tužeb, potom karmický účinek takového uvažování pouze otráví naši mysl. Ztratíme směr a způsobíme tomuto světu mnoho utrpení. Proto touhu po penězích nazýváme nečistou...

(str. 78)

Zboží zařazeno v kategoriích