Nelles Wilfried: Amorův šíp

"Musíte stát při sobě v časech dobrých i zlých." To bylo kdysi pro mnoho lidí téměř nezvratným náboženským přikázáním nebo prostě důsledkem ekonomické nutnosti. Obojí už dnes neexistuje. Neměly už by také existovat žádné morální požadavky, protože pod tlakem se nemůže dařit ničemu, žádnému vztahu, ani lásce.

Přesto však zůstává jeden odkaz, který je třeba brát vážně: nejenom manželství, nejenom vztah, nejenom společenská organizace a řád lásky, ale i láska sama potřebuje zrání a očistu, kterou s sebou nese překonávání těžkých časů. Bez toho by nic nerostlo, neprohlubovalo se, ale zastavilo by se na stupni zamilovanosti,fascinace, sympatie, vzájemného snášení se. To jsou samy o sobě hodnotné věci,ale láska má přece jen mnohem hlubší potenciál.

Společné překonávání těžkých období a stání při sobě nejsou samoúčelné. Tam,kde jsou rozdíly příliš velké, dochází k narušení lásky. Tam, kde se pouze bojuje se zaťatými zuby o přežití vztahu, nebo si partneři jdou pouze z cesty, aby nedocházelo ke konfliktům, je sen v nedohlednu. Možná, že pak lze ještě zachránit lásku a vzájemnou úctu tím, že se člověk vztahu vzdá. V takovém případě by ani děti neměly být důvodem k tomu, abychom ve vztahu setrvávali, neboť děti trpí v otrávené atmosféře více než dobrým rozchodem.

K lásce a partnerství patří tři: oba partneři a to, co působí za nimi – nám nepřístupný osudový pohyb, který oba kdysi svedl dohromady. Oba partneři mohou dělat vše, co je v jejich silách, aby vztah posílili, ale každý to může dělat jenom pro sebe, ne pro druhého. Když jeden nechce, je druhý bezmocný.

A oba jsou bezmocní vůči tomu velkému, co nás vede a nese. Také nechtění může být pouze výrazem této síly, aniž by si toho jednotlivec byl vědom. Tato síla je pak může od sebe opět odvést. Když se vůči tomu bráníme, ztvrdneme.

Samozřejmě že nám není vždy zjevné, co od nás ono hnutí chce, jestli jsme s ním ještě v souladu nebo ne. Nemůžeme se toho dopátrat pomocí analýzy a přemýšlení. Někdy se nám to vyjeví, a my pochopíme. Díky takovému poznání jsme klidní a uvolnění. Neboť ať už nás celek zavede kamkoli, jsme na správném místě.

Rozchod, změna partnera, rozvod, to vše máme dnes rychle po ruce, když ve vztahu nastanou problémy. Wilffried Nelles, jeden z nejznámějších následovníků Berta Hellingera na poli rodinných konstelací, nám vysvětluje, o co přijdeme,opustíme-li partnera, místo abychom se mu otevřeli. Neboť krize jsou šance, ve kterých vztah získává hloubku. Láska přivádí osobní já až k jeho hranicím. Jenom ten, kdo obstojí v této výzvě, může růst. Řád jako základ milostného života: má toto pojetí ještě vůbec nějaké opodstatnění po sexuální revoluci šedesátých let minulého století? Wilfried Nelles je toho názoru, že řád je základem každé vazby mezi dospělými lidmi. Bez ochoty vytvářet vazbu neumožňuje vztah žádný růst - ani v dobrých, ani ve špatných časech. Souhra lásky a řádu dává vznikat síle, která spojuje muže a ženu v jejich přirozenosti a umožňuje tak, aby se partnerský vztah stal zdrojem vnitřního růstu.

Nové hodnocení lásky přináší čtenáři celou řadu překvapivých pohledů. Zábavným způsobem nás seznamuje s tím, k čemu může docházet mezi dvěma lidmi. Krize jsou šancí pro růst, jestliže síly sexuality a lásky stojí tváří v tvář řádu vazby. Láska jako cesta, jako možnost růstu, bez snahy uniknout - to vše může přinášet nově pojatý partnerský vztah.

(str. 3)