Kalinauskas Igor: Rehabilitace duše - Dotek druhého života

Otázka o svobodné vůli: můžeme si vybírat budoucnost nebo ji nějak ovlivňovat? Pokud nemáte co dělat v přítomnosti, můžete se věnovat budoucnosti. I tak v ní trávíme velmi mnoho času, když plánujeme a vytváříme to, co ještě není. Nevěřte, že všechno bude jen tak samo od sebe. Nic se tak neděje. Nic se nestane jen tak samo od sebe.

Právě v tomto kontextu má duše velmi praktický význam.

Jak můžeme vytvářet budoucnost? Můžeme vytvářet situace, z nichž se zrodí události, na jejichž základě dochází ke spojení událostí.

Když se učíme razit trajektorii života tak, aby odpovídala reliéfu procesuální reality (která je v každém okamžiku trochu jiná), vytváříme východiskovou událost, která spustí potřebné spojení událostí. Nacházíme nejmenší kamínek, který spustí největší lavinu. Pokud chcete něco změnit ve svém životě, zaměřte se na přijetí kvalitativní určenosti událostí nebo objektu. Pokud chcete něco změnit v tom, jak se situace vyvíjí, zaměřte se na přítomnost, ne na budoucnost. Hledejte bod nejmenšího odporu. Tehdy vás minimální působení přivede k maximálním výsledkům.

Jít do sebe a konat ze sebe. Pokud používáte logiku jediného, nikdo na světě nedokáže lépe rozhodovat a konat než vy sami. V "jediném" se nemůžete zmýlit. Duše rezonuje s realitou, kvalitativní část vědomí zpracovává obrovské množství informací. Impulz je okamžik pravdy, který odpovídá tvé subjektivnosti. Celé v celém. Konání ze sebe je správné, bezchybné konání. V jediném je "chci" totální...

(str. 53)