Justychová Iva: Žena - bohyně i čarodějka

... "Můžeš. Ty se můžeš rozhodnout, jestli chceš být matkou. Pokud tě chce i dítě, narodí se. Ty se rozhodni sama za sebe."

Tahle informace mi pomohla. Najednou jsem si uvědomila, že to tak je. Já chci. Chci se stát matkou, a pokud to tak být má, bude to. Začala jsem věřit, že je všechno v naprostém pořádku a nějak mi v ten čas i došlo, že jsem se narodila svým rodičům, protože jsem chtěla, ne proto, aby zůstali oni dva spolu. To bylo jejich rozhodnutí.

Dneska, kdy příběh znovu vyprávím, se už dívám zpátky a je to pro mě lehké a jednoduché, tenkrát to takhle jednoduše nešlo, protože jsem si to mnohokrát zkomplikovala mnohými myšlenkami, které jsem přijala za své. Můžu vám však říct, že svého rozhodnutí nelituji a nikdy jsem nelitovala. Můj příběh se odvíjí zcela přirozeně dál. Jsem maminkou pětileté holčičky, která je tou nejbáječnější dcerou, jakou si umíte představit, a já věřím, že i ona je ráda holčičkou. Od svého mateřství vím, že i já jsem moc ráda ženou. Máme už i nového společného kamaráda, mého současného manžela, kterého jsem potkala, dalo by se říct náhodou, ale protože náhody neexistují, tak ... prostě jsem ho potkala ...

(str. 51)

Je úžasné si dopřát ticho,

zůstat v klidu a nikam

nespěchat.

To, co se nabízí, přichází k nám

zcela samo.

Ve svém tichu se můžete s tím,

po čem toužíte, setkat.

Je čas na shledání,

vítání a usebrání.

ŽENA A KOMUNIKACE

Velmi zajímavé téma.

Pro mnohé je to, jak Žena komunikuje záhadou. Dokonce, mnohdy i pro ni samotnou.

Říká se, že Žena něco chce, neví sice co, ale chce to pořád….

I toto rčení vysvětluje mnohé, ale to ještě není všechno.

Ženy se odnaučily přímé komunikaci, a tak mnohdy si o něco říkají takovým způsobem, že ti druzí, a hlavně Muži jim vůbec nerozumí. Ano také se říká, že Muž nemůže pochopit Ženu a ona zase nedokáže porozumět Muži… A tak Muž očekává od své Ženy, že si řekne o to, co chce, v ten čas, kdy to chce a Žena si to komplikuje tím, že jí je nepříjemné si vůbec o něco říkat anebo ke své prosbě připojí různé obhajování a vysvětlování, které je pro Muže zcela zbytečné. Jemu by úplně jednoduše stačilo, kdyby rovnou řekla „co chce“… a je to tady zase.

Možná ani nejde o to, že Žena něco chce a neví, co chce, ale o to, že neví, zda je správné, aby to chtěla, jestli to je její právo a zda na to má nárok. Ne všechny Ženy si to takhle komplikují, ale pokud se týká komunikace, kdy dochází k nedorozuměním, tak to je právě velmi často z tohoto důvodu.

Dalším v pořadí je, že se Ženy velmi často domnívají, že On by přece měl vědět, že…

Milé Ženy, neměl a nemohl. V současné době, kdy je telepatie velmi upozaděna, protože technika nám nabízí tolik možností,

že lidé raději upřednostní chytré přístroje, tak jsme si odvykli vnímat toho druhého a být s ním v souladu a v přímém spojení. Zato se nám nabízí všemožné, potřebné a pro každého z nás ty nejsprávnější dárky a naplnění našich potřeb skrze reklamu. A tak se neustále a opakovaně klameme, že tohle a tamto je to, co ještě nemáme a nutně potřebujeme. Pro některé lidi je to úžasný návod, jak někoho potěšit nebo alespoň uspokojit jeho potřebu. A je to i jednoduché, protože se nikdo nemusí příliš zabývat tím, že by s někým komunikoval, naslouchal mu a vnímal, o čem je jeho život.

A jsme u tématu „naslouchání“, další krásná příležitost, jak se podívat na komunikaci mezi dvěma lidmi, kupříkladu mezi Ženou a Mužem.

Ženy velmi často hovoří o tom, že je jejich Muž neposlouchá. Na jednou stranu to je jejich postřeh, že jim nevěnuje dostatečnou pozornost „nasloucháním“, ale tak trochu to souvisí i s tím, že neposlouchá a dělá si, co chce. Na rozdíl od Ženy, která mnohé „musí“, ale zapomněla na to, že si to tak sama zvolila a nikdo jí do toho nenutil. A je na světě „výčitka“.

A s ní i další téma. Komunikace prostřednictvím vyčítání. Někdy Žena ani nechce něco vyčítat, ale řekne to takovým způsobem, že to výčitka prostě pro Muže je. Kdo zažil terapii prostřednictvím konstelace, ví, o čem tady píšu. Ve chvíli, kdy si prožije v konstelaci Žena roli Muže, má příležitost vnímat vztah mezi Mužem a Ženou nově. A najednou slyší i tu výčitku, kterou by i ona sama popřela, protože to tak vůbec nemyslela. Ona se jen cítila zanedbaná, přehlížená, měla pocit, že jí Muž nedává dostatečnou pozornost, a tak ho na to chtěla upozornit.

Jenže, Muž se k ní chová jen tak, jak se chová ona sama k sobě. Takže kdo tady koho přehlíží a kdo komu nedává dostatek pozornosti?

Žena sama sobě.

Komunikace Ženy s Mužem vychází z toho, jak Žena komunikuje sama se sebou, zda je k sobě a ke svým potřebám i citům dostatečně pozorná, anebo ne. Tím, jak se chová sama k sobě, dává jednoduše návod Muži, jak s ní má žít….

Je to tak jednoduché.

Až se tomu někdy věřit nechce, viďte?

V komunikaci se nám vše zrcadlí a ukazuje a občas se jen velmi nerady díváme do těch zrcadel, které nám naši Muži nastavují.

Začněme tedy u vlastního zrcadla v koupelně a dovolme si usmát se na tu holku, která na nás ze zrcadla kouká. Dívejme se jí do očí a buďme k ní milé, vstřícné a nejen, že jí řekneme:“No sice tě neznám, ale umyju tě…“, ale můžeme přidat úsměv a ejhle ta v zrcadle se také usměje. A s tímto úsměvem pak můžeme jít za svým Mužem, zapomenout na náš záměr, že raději budeme „nasrané“ než šťastné, aby to On neměl tak jednoduché a musel se zaobírat tím, co nám zase provedl. Ne. To už není nutné. Je fajn přijmout, že máme právo na radost a štěstí a Muž to může vidět.