Hu Barbora: Ásana jako symbol

"Pohybuje se, chvěje se, a přece nedělá to ani ono. Je ve všem. A přece je stranou všeho." (Išópanišada)

Vadžra (v tibetštině dordže) má hned několik významů.

Vadžra v podobě hromoklínu byla nástrojem védského boha Indry, krále nebes, pána bouře a genealogického předchůdce boha Šivy. Indrův hromoklín byl mocnou zbraní, která sloužila k pokoření démonských asurů a byla symbolem svrchované, nebeské moci.

V pozdějších puránových textech se lze s vadžrou setkat coby s nástrojem Skandy (Kárttikéji) - boha války, jednoho ze synů Šivy a šakti v podobě Párvatí.

Další významová linka vede k symbolu diamantu. Diamant je jeden z nejtvrdších nerostů a přírodních materiálů vůbec. Jedná se o krystalickou formu uhlíku, který je základním stavebním kamenem všech organických sloučenin a živých organismů. Svým způsobem je možné považovat jej za materiální základ všeho živého.

Diamant je symbolem dokonalosti esence, která je přítomná ve všem živém, byť cesta k její nejdokonalejší formě zahrnuje různé, i méně ušlechtilé formy. I v těch je ovšem na úrovni sémě dokonalosti tatáž esence zastoupena. V případě uhlíku jde o uhlí či tuhu, v případě vědomí jde o silněji podmíněné, a tím omezenější úrovně bytí, které jsou ale nadané v podstatě stejným potenciálem, jaký představuje krystalicky čistý diamant nebo osvícené vědomí.

V tantricko-jógové symbolice představuje proměnlivost formy a nezničitelnost podstaty. Tuto metaforu lze vnímat i v pojmenování jednoho ze třech směrů buddhismu - diamantové cesty neboli vadžrajány (tantrický buddhismus).

Vadžrajána je cestou esence k dokonalosti ve formě plně realizované existence.

V tantrickém buddhismu a józe má své rituální místo i dordže a zvonek (ghanta nebo dilbu). V různých symbolických praxích se zvonek drží v levé ruce a vadžra v pravé ruce. Prostředek vadžry představuje prázdnotu, ze které emanuje a dále expanduje veškeré bytí. Vadžra zde symbolizuje všechny formy, jejichž základem je prázdnota...

(str. 57)