Hnízdil Jan: Zaříkávač nemocí - Chcete se léčit nebo uzdravit?

Bližší informace

Kniha příběhů pacientů umně stmelená rozhovory s Cecílií Jílkovou. Pro většinu čtenářů asi nebude překvapením, že autor, ač se školskou medicínou přímo nebojuje, myslí, že optimální přístup k pacientovi je někde jinde. Místo anonymity běžné lékařské péče by tak nebylo špatné se pokusit přisunout k osobnějšímu přístupu. Přemýšlet proč nemoc vznikla a co nám má říci.

Pro naladění si přehrajme část autorova rozhovoru zabývajícího se vlastní definicí zdraví:

"Podle Světové zdravotnické organizace je zdraví stav tělesné, duševní a sociální pohody. No kdo to dneska má??? Podle takové definice by nebyl zdravý nikdo. Mám vlastní definici: Zdraví je schopnost zvládat problémy každodenního života. Když člověk nemá vůli je zvládat, začne mu být ne-volno. A když už je zvládat nemůže, začne být ne-mocný.

Platí tato tvoje definice i pro lidi s vrozenými vadami, handikapované?

Platí. Řadu let dělám doktora sdružení Kontakt bez Bariér. Založil ho kamarád Honza Nevrkla. Lidé po úrazech mozku a míchy se v něm prostřednictvím plavání učí znovu zapojit do života.I když je většina z nich upoutaná na invalidní vozík, zakládají rodiny, naplno pracují, sportují, jsou společensky úspěšní. Podle mojí definice tedy vlastní zdraví. Když jsem s nimi v létě na plaveckémsoustředění, čerpám energii víc já od nich, než oni ode mne. Naopak mám spoustu pacientů, kteří žádný tělesný problém nemají, ale vůbec si nevědí rady se životem.

Takto vzato je vlastně nemocná převažující část (a nejen naší) společnosti.

Společenský systém je založený na individualismu, bezohlednosti, dravosti, expanzi. Musíme neustále zvyšovat výkon, neustále růst. My už ale dál růst nemůžeme a nesmíme! Právě z toho jsme nemocní!Pokud se růst vymkne kontrole, chová se jako rakovina..."Táto, buď doma!

Do recepce dorazili tři. Malý Honzík, jeho maminka Petra a babička. Do ordinace chtěli všichni. Pozval jsem jen Honzíka s maminkou. Je mu pět let. Šikovný, milý, bystrý kluk. Ale pořád nemocný. Virózy, angíny, záněty středního ucha, bronchitidy. Antibiotika bere jako na běžícím pásu. Loni osmery, za letošní první pololetí troje. Naposledy před týdnem. Klacid na zánět středního ucha. Petra s ním obešla pediatry, krčaře, imunology, alergology. Nic než oslabená imunita se nenašlo. Kromě antibiotik vystřídal i řadu léků na podporu imunity. Bezvýsledně. Když tak dlouho dítě stůně, většinou ho něco trápí. Abych se nezdržoval dlouhým vyptáváním, zeptal jsem se Honzíka, jestli by se mnou nezašel do kuchyňky na limonádu. Nadšeně souhlasil. Maminka zatím čekala v ordinaci. Vzal jsem ho za ruku a cestou jsme si povídali. O tom, jak se mu líbí ve školce, jaké má kroužky, kamarády, jestli ho nezlobí mladší sestřička, co dělá maminka, co tatínek. "A co si Honzíku myslíš, že by se mělo změnit, abys byl zdravý a spokojený?", zeptal jsem se ho u limonády. "Aby byl táta s námi doma!", vyhrknul bez váhání. To, co neumí povědět rodičům nahlas, říká jeho tělo nemocí. Oslabená imunita to dokládá. Pokud je člověk v dobré náladě, uvolněný a klidný, má dobrou imunitu. Pokud ho něco trápí, je v napětí a úzkosti, má imunitu oslabenou. Napětí matky se jako epidemie přenáší na děti. Ty jsou pak často nemocné, což ještě zvyšuje napětí matky a zhoršuje imunitu dětí. Pořád dokola.

Když jsme se vrátili do ordinace, dal jsem Petře přečíst vzkaz Honzíkovy nemoci. Okamžitě se rozplakala. Šest let je na mateřské dovolené. Kromě Honzíka má ještě dvouletou Zuzanku. Od rána do večera v jednou kole. Utahaná, vystresovaná, nešťastná. Na všechno sama. K tomu každou chvíli po doktorech s Honzíkem. Sama si léčí štítnou žlázu, migrény a úzkosti. "Manžel je ředitel banky. Věnuje jí spoustu času. Jestli se z něčeho doopravdy raduje, tak z jejího růstu. Je to jeho dítě. Jednou mi řekl, že musí být sobec. Nejdřív prý musí zajistit sebe a firmu. Jakmile se bude mít dobře on, přijdeme na řadu my. Tím se řídí. Myslí jen a jen na sebe. Do práce chodí sice až na devátou, ale rád si pospí. Honzíka do školky nedoveze. V práci končívá kolem šesté, domů ale nepospíchá...".

(str. 155)

Zboží zařazeno v kategoriích