Gallegos Eligio S.: Do celistvosti - Cesta hlubinné imaginace

Bližší informace

Hlubinná imaginace je nejmocnějším nástrojem, který máme při práci na dosažení své celistvosti. Tato imaginace je spíš objevována, než vytvářena. Přichází spontánně, má svůj vlastní život, vlastní směřování a vlastní inteligenci. Je to imaginace, kterou nemůžeme kontrolovat, můžeme s ní však komunikovat a vytvořit si s ní vztah. Je to imaginace, jež k nám přichází ve snech, je možné ji ale také přivolat v bdělém stavu.... Byl jsem osamělý. Bez jediné spřízněné duše. Trpěl jsem víc než kdy předtím. Matka nás uložila do postele. Vzpomínám si, jak za mnou později přišla, aby se mě zeptala, kde přesně jsem ztratil svoje mokasíny. Hledala je s baterkou, nikdy se ale nenašly. Ležel jsem tam v posteli, raněný a naštvaný, a ve své zlosti jsem si přísahal, že svého otce zabiju. Přísahal jsem Bohu, že zabiju svého otce, i kdyby to měla být ta poslední věc, kterou v životě udělám. Byl jsem rozzuřený, plný touhy po pomstě. Vezmu nůž a budu do něj bodat, dokud nebude mrtvý. Já to udělám! Jak jsem tam ležel a představoval si svou pomstu, moje bolest postupně polevovala, pak jsem si ale najednou uvědomil, co jsem to přísahal. Já přísahal Bohu, že zabiju svého otce! To byl smrtelný hřích! To byl hřích, pro který nebylo žádného odpuštění. I kdybych to nikdy nespáchal, už jen samotný záměr byl hříchem. Byl jsem odsouzený smažit se na věčnost v pekle. Hrůza v mých myšlenkách byla obrovská, nekonečná. Dostal jsem se na místo v sobě, z něhož nebylo úniku. Zbytek noci jsem strávil v obavách a úzkostech...

(str. 19)

Zboží zařazeno v kategoriích