Felton Greg: SARS-COV-2 - Nákaza, spiklenectví, korupce

Z úvodu

Tato kniha se zamýšlí, zda je "oficiální" příběh o SARS-CoV-2 pouze nedostatečně vědecky podložen, nebo jde o účelnou lež; vyvrací totiž tvrzení, že virus přeskočil na člověka přímo z netopýra nebo prostřednictvím jiného zvířete. Nejen, že pro toto stanovisko neexistuje žádný pořádný důkaz, arogantní a defenzivní chování jeho zastánců vůči jakémukoli alternativnímu vysvětlení navíc ukazuje na fakt, že "oficiální" verzi nelze racionálně obhájit a je tedy postavena na politikaření, nikoliv na vědeckých faktech.

Chyba tkví ve způsobu testování COVID-19. Využívá se k němu polymerázová řetězová reakce (PCR). Jednoduše řečeno, je vybrán a namnožen úsek DNA viru ze vzorku krve do série štěpných (enzymových) a rekombinačních postupů při různých teplotách. Zdvojení je exponenciální a pokračuje, dokud není vygenerováno dostatečné množství viru na to, aby jej bylo možné detekovat. Čím více cyklů vzorek viru podstoupí, tím menší byla virová nálož na začátku, avšak pozitivní test na COVID-19 ne vždy zahrnuje cyklickou prahovou hodnotu. To znamená, že ne všechny pozitivní testy jsou stejné a ne všichni, jejichž test je pozitivní, jsou infekční.

Anthony Kuster, lektor a výzkumník z Fakulty veřejného zdraví na Thajské univerzitě, řekl, že pokud má člověk velkou virovou nálož, počet potřebných cyklů pro detekci viru bude relativně nízký, zatímco vysledovat stopové množství viru jich vyžaduje o dost více. Kuster však poukazuje na fakt, že PCR testy nejsou navrženy pro detekci infekčnosti, což znamená, že coby diagnostický nástroj jsou naprosto zbytečné, protože nedokáží rozlišit živý virus od mrtvého.

(str. 90)