Faulstich Joachim: Tajemství uzdravení

Pro konvenční medicínu je takové uzdravení, pokud není přímým důsledkem nějakého uznávaného lékařského zásahu, chápáno pouze jako náhodná událost. Věda pro tento jev vymyslela pojem spontánní uzdravení, což je jiný výraz pro to, že (stále ještě) neexistuje žádné vysvětlení zřejmých biologických změn, tedy že za uzdravení není zodpovědný žádný medicínsky doložitelný proces.

Vědci se tomuto tématu v posledních letech věnovali zejména v souvislosti s problematikou závažných případů rakoviny. Protože jen málokdy byly k dispozici dobře zdokumentované lékařské záznamy, mnoho lékařů takovou diagnózu dlouhou dobu považovalo za chybnou. Pokud už nebylo uzdravení v určitém stadiu rakoviny podle všech zkušeností možné, pak musela být evidentně nesprávně vyhodnocena výchozí situace a diagnóza byla tedy chybná. Pokud byl však stav pacienta posouzen správně, pak zřejmě přece jen zabraly léky, a to možná i dlouho poté, co byla chemoterapie ukončena.

Výzkumy provedené na klinice v Norimberku a univerzitě v Heidelbergu však nade vší pochybnost dokázaly, že překonání život ohrožujících onemocnění je skutečně možné i v případech, které se z lékařského hlediska zdají být zcela beznadějné, a to bez použití léků konvenční medicíny. Příběhy jednotlivých pacientů se však od sebe na první pohled liší natolik, že výzkumníci nedokázali v průběhu onemocnění najít žádné evidentně společné rysy...

(str. 120)