Život a učení tohoto muže, který je téměř po dva tisice roků západním národům "bohem", nebudou nikdy vyzkoumány filologickým zkoumáním pramenů a stavba, vzniklá jako "křesťanství" na základě tohoto života a tohoto učení, není přes mnohou nejasnou abstruzní formu bez vysvětlitelných symbolů nejvyššího poznání, jak se zdají v dobré víře soudit mnozí, kdo jím pohrdají.-
Nelze hledět na očistu, o kterou v posvátné prostotě usiloval svým způsobem silný augustiánský mnich Luther z Wittenberka, jako na zdařilé dílo pro všechny časy, nesmíte v slepé úctě přiznávat jeho selsky naivní víře v Boha a ďábla duchovní poznání, jakého by bylo bývalo třeba, aby zde byla provedena skutečná !reformace" při nejpečlivějším šetření jemu nepřístupných, nejhlubších symbolů.-
Ještě zbývá vykonat jedno dílo, o kterém věřil, že je vykoval, ale vykonat je jinak, než dokázal on při veškeré síle své veliké vůle ...
On však musel připravit půdu, na níž najde jednou pevný základ ten, kdo toto dílo dokončí z nejhlubšího poznání.
Teprve potom vysvitnou ze zasypaných studnic vyzdvižená, přehluboká mysteria křesťanství všemu lidstvu a jajich světlo konečně osvítí temnotu, která mnohému činí cestu neschůdnou a kterou sám v sobě razil mistr z Nazaretu pro všechny, kdo ho chtěli následovat.
Teprve potom lidé pochopí, proč tento moudrý milující měl právo říci svým žákům:
"BEZE MNE NEMŮŽETE UČINIT NIC!"
Proč nazýval sám sebe "vinným keřem" a své žáky "révami", - proč žádal, aby každý, kdo chce mít v sobě život, přijal v sebe to, co v něm samém, v Mistru, stalo "tělem a krví"...
(str. 11)