Weinfurter Karel: Ohnivý keř - Odhalená cesta mystická /ABB/

Kapitola VI.

Cvičení mantrická

Mantra he slovo sanskrtské a znamená svatý verš nebo zpěv nebo magickou větu či formuli nebo konečně i magické slabiky nebo písmeny. V mystice existuje pro nás dvojí způsob cvičení. Prvním jest bezeslovná, tichá koncentrace, jak byla popsána v předešlé kapitole. Druhým způsobem, který je mnohem snadnější a u mnohých žáků účinnější, je cvičení písmenové, slabikové, slovní a nakonec větní. Lze je prováděti za těchže podmínek jako cvičení tiché a pro začátek stačí, když mu žák věnuje zpočátku nejméně čtvrt hodiny denně, vždy ve stejnou chvíli, vždy pokud možno na stejném místě a beze všeho vyrušování. Stejná doba odpovídá rytmu, podle něhož se ději i v přírodě vše. Má-li žák příležitost oddávati se tomuto druhému cvičení ve volné přírodě, nechť to učiní, kdykoliv je mu to možno, poněvadž má pak cvičení mnohem rychlejší výsledky. Zejména k tomu doporučuji denní doby při jasné obloze a v plném světle slunečním. Nejvhodnější doba ke cvičení je při východu slunce, poněvadž slunce je vesmírovým symbolem Ježíše Krista. V takové době vstřebáváme do svého těla veliké množství étherické životní síly, tak zvané prány a tato prána podporuje u veliké míře mystický vývoj. Nesmíme nikdy zapomenouti, že naše tělesné zdraví je velmi důležitým faktorem při všech mystických cvičeních. Kdo není zdráv, musí napřed hleděti, aby se řádně vyléčil, a sice pokud je to možno, prostředky okultními, magnetismem nebo vdechováním prány a teprve když ani tím ani oním způsobem, ani cvičením mentálním podle návodů Mulforodvých, nelze mu docíliti zdraví, tu ovšem nezbývá než léčiti se způsobem hmotným. Osoby duševně choré nemohou ovšem cvičiti, ale osoby nervosní pocítí brzy blahodárný vliv těchto cvičení.

Bo-Yin-Ra ve své knize "O Živém Bohu" mluví o cvičení, které se týká opakování nějaké zvolené věty ze svatých knih nebo z mystických spisů, po případě i ze spisů nějakého velikého spisovatele. Ale tyto věci musí býti vždycky takové, jaké na naši duši činí nejhlubší a největší dojem. Takové cvičení krátké věty nebo i jednoho slova sluje v Indii džapa. Bylo známo již starým Egypťanů a ve všech mystériích bylo předpisováno novozasvěcencům. Spisovatel Kerning dospěl po svém duchovním vývoji, patrně svou jasnovidností, k odhalení cvičení ještě prostšího, jež má veliké úspěchy a které může nahraditi cvičení slovní nebo větní.

Každá věta a každé slovo je složeno z písmen. A poněvadž jsou písmeny elementy řeči a protože mystik má dosáhnouti božského Slova, jest cvičení písmen, totiž stálé jejich opakování v myšlenkách ve všech částech těla nejlepším a nejosvědčenějším prostředkem k dosažení onoho vysokého cíle...

(str. 79)