Zasílání na Slovensko: je možné do výdejních míst Zásilkovny (Packeta) za stejnou cenu jako v ČR. K dispozici je něco přes 3000 výdejních míst. Pro ceny v eurech přepněte prosím měnu v horním řádku vpravo. Přepočítací kurz na eura zahrnuje též slovenskou DPH.
- Úvod
- Nové knihy
- Tůmová Ingrid: Když se rozestoupí mraky
Tůmová Ingrid: Když se rozestoupí mraky

- Bližší informace
- Komentáře 0
Tůmová Ingrid: Když se rozestoupí mrakynová - máme 2 ks350 Kč/ ks350 Kč bez DPH
Osamělá mladá žena tráví tiché dny svého života v ústraní. Svět lidí ji zklamal, a tak se uzavřela, vytratila, až téměř zmizela. Zůstala by i neviditelná, avšak zasáhla ji oslepující vize budoucnosti, před kterou se již nelze schovávat. Vize, která ji poslala za Ním.
Setkání s templářským rytířem znamená střet dvou rozdílných světů. A přesto On, hluboce věřící muž spjatý s mocným křesťanským řádem, začne výrazně prosakovat do šedé reality ženy s duší kacíře.
Intimní vyprávění o ztrátě, bolesti, smíření a vztahu s Bohem vynáší na Světlo vlastní pravdu.
Ponořte se do příběhu starého osm set let, který trpělivě a ve skrytu čekal, aby osekal vše, co není pravé.
Ukázka:
XXXII
Ne všechny dary jsou dávány bez podmínek. Některé bývají těžce vykoupeny. Svolili bychom je přijmout, kdybychom znali následky toho, co takové rozhodnutí přinese? A je možné vůbec takový dar odmítnout?
Zajímá vůbec Boha, bohy či vesmír náš malý lidský názor? Znamená něco jeden člověk v soukolí obrovitého kolosu pracujícího bez ustání?
Existuje náhoda, nebo je vše řízeno osudem? Jsme ve vleku událostí, jejichž tok nemáme tu moc ovlivnit? Jsme pouze loutkami vyšších sil a naše svobodná vůle je jen krutou iluzí?
A jsou-li všechny naše kroky řízeny Bohem, jak bychom se potom mohli ocitnout ve špatný čas na špatném místě?
Co s námi Bůh doopravdy zamýšlí? Jsme vážně tak bezmocní, nebo máme možnost do svých osudů zasahovat?
Snad je svobodná vůle jedním z jeho darů. Darů, který se někteří ze své svobodné vůle rozhodli odmítnout.
XXXIII
Ten pohled hlubokých očí se jí zaryl až do morku kostí.
Elena.
Bleskově procitla, prudce rozevřela víčka a posadila se na posteli.
Ty jsi ženatý... Proboha, no samozřejmě... Žasla pod směsicí údivu a zmatení. Vyskočila z postele a spěchala ke svému stolku, div ve tmě nezakopla o dřevěnou truhlu postavenou u zdi. Zapálila dvě svíce, aby ji více světla neoslnilo, a chopila se pera, které poklidně spočívalo na dřevěné desce. Přiblížila hrot k poznámkám, ale jako by jí něco bránilo začít. Byla přeplněná energií, avšak neschopná ji přenést na list před sebou...
(str. 77)


