Sadhguru: Vnitřní inženýrství - Jogínův průvodce k radosti

... O čem se domníváte, že je "mysl", je myšlenkový proces neboli intelekt. Ovšem mysl má mnoho dimenzí: jedním je logický aspekt, dalším je hlubší emocionální aspekt. Intelekt, jak víme, se nazývá buddhi. Hlubší rozměr mysli je běžně známý jako srdce. Ale v józe je tato hlubší emocionální mysl nazývána manas. Je to komplexní paměťová směsice, která formuje emoce určitým způsobem. Takže myšlení i cítění je obojí činností mysli.

Je to v celku prosté. Budete-li si o někom myslet, že je to úžasný člověk, budete vůči němu chovat příjemné city. Když si o jiném člověku budete myslet, že je hrozný, budete skladištěm nepříjemných emocí vůči němu. Pokud tedy z někoho učiníte svého nepřítele, a pak se ho pokusíte milovat, je to velmi těžké. Nedělejme si těžkou práci z takových jednoduchých aspektů života.

Způsob, jak myslíte, je způsob, jak cítíte, ale myšlenky a pocity se zdají být podle vaší zkušenosti dvě různé záležitosti. Proč je to tak? Protože myšlenky mají určitou hbitost a emoce jsou pomalejší. Teď si třeba o někom myslíte, že je to báječný člověk, a máte o něm hřejivé myšlenky. Najednou udělá něco, co se vám velmi příčí, a začnete si o něm myslet, že je strašný. Myšlenky řeknou, že je strašný, ale emoce nelze změnit okamžitě, brání se. Je-li něco sladké, nemůže se to v příštím okamžiku změnit v hořké. Chce to čas, aby se to otočilo. A otáčí se to širším obloukem. V závislosti na síle vašich emocí to možná bude trvat tři dny nebo tři měsíce nebo tři roky, ale po nějaké době se to nakonec otočí.

Není užitečné vytvořit takovýto konflikt mezi hlavou a srdcem. Emoce jsou jen šťavnatější část myšlení. Můžete pocítit jejich sladkou chuť, ale myšlení vede emoce, ať už to rozpoznáváte, nebo ne. Emoce nejsou stabilní, také mluví a pohybují se sem a tam, ale jsou méně čilé než myšlenky. Protože jim trvá déle, než se změní, a jejich intenzita je obvykle podstatně větší než intenzita myšlenek, často se zdá, jako by myšlenky a emoce byly rozdílné věci. Ale nejsou si více vzdáleny než cukrová třtina a její šťáva.

Ve zkušenostech většiny lidí není myšlení tak intenzivní jako emoce. (Obvykle nemyslíte tak intenzivně, jako se například hněváte.) Ale pokud dokážete generovat dost intenzivní myšlení, může vás také zaplavit. Pouze pět až deset procent populace je schopno produkovat natolik silný druh myšlení, že emoce nejsou zapotřebí. Devadesát procent populace dokáže generovat pouze silné emoce, protože tito lidé nikdy neudělali potřebnou práci v jiném směru. Ale existují lidé, jejichž myšlení je velmi hluboké. Ti nemají mnoho emocí, ale jsou velmi intenzivní myslitelé...

(str. 217)