Plochová Marie Hlávková: Hlubinná přestrukturace

... Dalším bodem, okolo kterého se točí velké množství traumat, je porod. Již jsem o tom psala podrobně ve své knize Léčení duše, zde tedy uvedu pouze kratší shrnutí. Existuje již velké množství výzkumů a knih, které popisují, jak samotný porod, i v případě, že probíhá ideálně a přirozeně, je pro miminko velmi náročným zážitkem. Kontrakce, rotace, průchod těsným porodním kanálem a další části porodu, jsou pro miminko náročná cesta do neznáma, při níž může zažívat různé nepříjemné pocity. A pokud se k přirozenému fyziologickému procesu porodu přidají ještě další nepřirozené součásti, ve smyslu nezdravých zásahů do porodu, nebo se porod samovolně zkomplikuje, pro miminko vzniká velké trauma.

Artur Janov ve své knize Prvotní otisky popisuje podrobně, jako negativně ovlivní dítě u porodu různé zásahy proti přirozenému průběhu, například aplikace chemických preparátů pro utlumení porodních bolestí, nebo pro urychlení porodu v okamžiku, kdy to není nutné pro záchranu života dítěte. Tyto látky způsobí matce i dítěti "vypadnutí z přirozeného rytmu" porodu a z vzájemného napojení matky a dítěte. Je zde najednou umělá síla, která tělo matky utlumuje, nebo naopak tlačí porod nepřirozeným tempem kupředu, dítě má o to větší strach, mnohdy se dostane do psychické a následně fyzické tísně a někdy je dokonce nutný další umělý zásah zvenčí, aby dítě bylo "zachráněné." Takto ztraumatizované miminko si v sobě nese otisk zásahu nepřirozené síly do jeho tempa a následně se to může projevit různými způsoby, kupříkladu hyperaktivitou nebo naopak pasivitou a odporem k jakémukoliv tlaku zvenčí, a dalšími psychickými blokádami táhnoucí se pak celý život...

(str. 30)