Pennington Basil: V srdci ticha - Modlitba usebrání ...

... Často lidem říkám, že kdyby mi někdo předtím, než jsem vstoupil do kláštera, naznačil, jakou bolest a utrpení za ta léta mnišského života zakusím, obrátil bych se na podpatku a utekl bych - právě proto, že by mi nikdo nedokázal popsat onu zkušenost lásky, která na mě za klášterními zdmi čeká. Tu je nutné pocítit na vlastní kůži. A když jsem ji pocítil, ani ne jediný den, ani na jedinou hodinu, ba ani na jediný okamžik jsem nezalitoval, že jsem Boží pozvání, navýsost milosrdné a laskavé přijal.

Musíme se ponořit do modlitby usebrání, aby se nám Bůh mohl den po dni zjevovat. Já sem vstoupil do kláštera a zůstal jsem tam dost dlouho na to, abych "okusil a uviděl, jak dobrý je Hospodin". Měl jsem totiž možnost vyslechnout si a spatřit svědectví těch, kteří byli ochotni se mnou cestu sdílet. Stejně tak musíme hovořit s těmi, kdo modlitbu usebrání praktikují, a sledovat, jak ovlivňuje jejich život. Oni nás povzbudí, abychom se rovněž vytrvale modlili, dokud modlitba svůj význam neodhalí i nám. Na oplátku musíme tuto nalezenou krásu sdílet, musíme ukazovat světu, jak v nás Bůh působí. Naše světlo přitáhne další lidi, kteří se začnou také modlit a v tomto úsilí vytrvají, dokud i oni nepochopí, o čem je řeč, a nebudou moci toto poznání poslat dál. "Zdarma jste dostali, zdarma dejte."

V modlitbě usebrání tedy pokrok nastává. Nicméně bychom se na něj neměli primárně soustředit ani bychom ho neměli posuzovat na základě toho, jaké myšlenky či pocity se v nás vynořují. Myšlenky sice řídnou a naplňuje nás pokoj, ale to jsou jen nahodilosti, podle nichž nelze měřit. Především se vyvarujte toho, abychom k modlitbě přistupovali s očekáváním. Pokud něco čekáme, znamená to, že chceme něco pro sebe, že nějak hledáme sebe, což podrývá samu podstatu modlitby usebrání, v níž ve skutečnosti hledáme pouze a výhradně Boha, absolutně se mu odevzdáváme. Jedině pokud se budeme takto odevzdávat znovu a znovu, začne odumírat naše falešné já a my svobodněji ožijeme v Bohu. Postupně tak budeme prostřednictvím láskyplného vztahu hlouběji a hlouběji zakoušet, že jsme s Bohem jedno.

(str. 158)