Palán Aleš: Náčelník - Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Ukázka:

Naplnila vysoká škola tvá očekávání? Nebolo tam moc papíru a málo peříček? Navíc jsi asi musel své studium zaměřit i na jinou zvířenu než pouze na tu létající.

Zřejmě jsem před nástupem žádná očekávání ani neměl. Je pravda, že učit se třeba jednotlivá zárodečná a vývojová stadia motolic nebo tasemnic mě zrovna nebavilo, ale beru věci tak, jak přicházejí. A to, co mě nezajímá, po zkoušce rychle zapomínám. První tři roky na fakultě jsme měli povinnou i botaniku a ta mě naopak brala velice; asi nejvíc ze všech studentů zoologie v ročníku. K Vánocům 1954 jsem dostal čerstvě vydaný Klíč k úplné květeně ČSR docenta doktora Josefa Dostála. Hned 5. ledna 1955 jsem u něj na botanice v Benátské ulici skládal zkoušku ze systematické botaniky. Po zkoušce (za jedna) jsem ho požádal o autogram do jeho Klíče. Podepsal se zeleným inkoustem, s úsměvem a se slovy: "Když si myslíte, že vám to pomůže." V životě jsem neměl jinou knihu častěji v ruce! Nosil jsem ji v ruksaku na svých slovenských cestách, byla se mnou na měsíčních skautských táborech, vepsal jsem do ní stovky poznáme. Je úplně ohmataná a ušmudlaná. Škoda, že je "zakázáno brát si s sebou cokoli do hrobu", rád bych měl tu knihu u sebe i na věčnosti.

(str. 68)