Osho: Karmou to není

Nikoho nenapodobujte. Nikdo není ničí vzor. Každý má svůj vzor uvnitř, jen ho musí odhalit. Pokud ho neodhalí a žene se za někým jiným, chybuje a je ztracený. Já vám říkám, že se můžete snažit mnoha různými způsoby stát se Kristem nebo Buddhou či Krišnou, ale nikdy se jimi nestanete. Říkám tím, že jakmile se takové představy vzdáte a začnete hledat uvnitř, aby procitlo vaše já, budete rovni Kristovi a Buddhovi a Krišnovi. Po svém, díky vlastní osobnosti, najdete poznání a prožitky. Čeho jste nedosáhli následováním někoho jiného, dosáhnete pronikáním do vlastního nitra.

Druhým bodem je nenapodobování, což znamená, že nikdo nemůže být vzorem pro někoho jiného. Neměl by jím být. Ale lidé nám říkali a přesvědčovali nás, že máme mít ten či onen vzor. A když máme některý najít, kam se obrátíme? Stvoříme svůj vzor z někoho jiného. A pak se jím budeme snažit stát. Takové úsilí je falešné, protože jen něco předstíráme.

Kdysi jsem se vydal do jedné vesnice navštívit přítele...

Byl mnich a žil v malé chýši poblíž kopce. Když jsem přišel, nevšiml si, že je někdo venku. Oknem jsem viděl, že je nahý a přechází sem a tam. Sundal si šaty a chodil tam nahý. Zaklepal jsem na dveře a on rychle otevřel. Měl kolem sebe omotané prostěradlo. Řekl jsem: "Před vteřinou jsi byl nahý. Proč máš to prostěradlo?"

Odpověděl: "Postupně se snažím stát nahým mnichem. Mám obavy, a tak to nacvičuji, když jsem sám. Po čase budu nahý ve společnosti přátel a nakonec ve vesnici. Tím si na to zvyknu."

Řekl jsem mu: "Dej se k cirkusu. Muž, který je nahý a procvičuje to, se hodí do cirkusu, ale nehodí se za sannjásina."

Měl za vzor Mahávíru a myslel si, že když byl Mahávíra nahý, měl by být i on nahý.

Pak jsem dodal: "Víš, že Mahávíra svou nahotu nikdy neprocvičoval? Byla přirozená. Stačilo mu jedno poznání, jeden vhled, a šaty byly zbytečné. Ani si na ně nevzpomněl. Pochopil svou prostotu, stav nevinnosti, v němž neexistuje oděv. A tak se ho zbavil."

(str. 60)