Markel Jan: Opravdový život

Chtít méně znamená mít více

Umíme chtít víc - ale co když nás ke štěstí dovede, jestliže budeme chtít méně? Za úspěch se obecně pokládá to, když zvyšujeme svůj životní styl. Jak by vypadal svět, kdyby se stejně jako růst oceňovala schopnost uskromnit se, zjednodušit svůj život a především žít? Bylo by tu méně shonu a víc naplněných, smysluplných dnů?

Opět použiji přirovnání s nádobami. Představme si, že naší aktuální životní situaci představuje hrneček na čaj. Ať se snažíme, jak chceme, nedaří se nám naplnit ho na maximum a vychutnat si náš nápoj. A tak se rozhodneme, že toho máme dost a zasloužíme si pořádný tuplák na pivo. S vypětím sil tedy zaměníme nádobu za mnohem větší, zdánlivě lákavou.

Nádoba je jiná, to je pravda, na množství nápoje to však vliv nemá. Jen jsme se dostali do situace, kdy nám k hornímu okraji zbývá mnohem více místa než u hrnečku na čaj.

Pokud se však rozhodneme polevit a půllitr vyměníme naopak za malý hrneček na espreso, najednou zjistíme, že nádoba je plná a my se můžeme zastavit a v klidu si vychutnat svou dobrou kávu...

(str. 123)

Proč je někdo sobec a jiný ne?

Problematika zdravého sobectví velmi úzce souvisí s uměním definovat své potřeby a také s dovedností nastavovat si zdravé hranice vůči svému okolí. Tohle jsou schopnosti, které se ve školách neučí a od rodičů je pochytí málokdo. Paradoxně, kdyby se tyto dovednosti vyučovaly ve školách, umožnilo by to až další generaci dětí, aby je od rodičů pochytily. Naše rodiče totiž tyto dovednosti rovněž nikdo neučil. Nemalý podíl na tom, zda si osvojíte zdravé sobectví, hraje i míra vaší vlastní jistoty, sebedůvěry a vědomí vlastní hodnoty.

Většina z nás si z výchovy rodičů, ze školy i z působení vrstevníků odnesla převážně nezdravé návyky. Naučili jsme se, že sebe samotné máme potlačovat a ostatní upřednostňovat. Známe někoho, kdo od života zdánlivě dostává všechno, co che? A je přímo k vzteku, jak snadno mu to jde? Znáte někoho, kdo se snadno prosazuje a nikdy nezapomene myslet i na sebe? Takový člověk patří k menšině populace. Není nijak vyvolený. Jen si jako dítě zaryl do podvědomí užitečnější přístup k sobě a ostatním. Neznamená to, že vy nemůžete být takoví jako on. Neznamená to, že musíte dřít a všechno získávat s velkým vypětím sil. Kdepak. I vy můžete zářit a dosahovat toho, po čem v životě toužíte, s lehkostí. Jen se potřebujete naučit jednat jinak. Zkrátka a dobře dohnat to, co jste nestihli pochytit jako malí...

(str. 49)