Hanzalová Klára: Síla regresní terapie - Tajemství mysli, ...

Co kdyby klíč k pochopení našich nemocí, nejhlubších strachů, opakujících se vzorců chování či zdánlivě neuchopitelných emocí ležel ve vzpomínkách, které přesahují hranice běžného chápání času?

Tato kniha vás zavede do světa regresní terapie - metody, která umožňuje nahlédnout pod povrch každodenní reality a rozkrýt příběhy, jež formují naše životy. Autorka propojuje poznatky psychologie s jemnými vlákny spirituality a přináší příběhy klientů, inspirované reálnými terapeutickými sezeními a jejich rozborem. Kniha poodhaluje proces terapie a předkládá jasné ukázky toho, jak vznikají traumata, jak na nás působí a jak je můžeme překonat.

Čtenáři zde najdou nejen vhled do techniky regresní terapie, ale také inspiraci pro vlastní cestu ke změně. Minulost se může stát zdrojem hlubokého porozumění a skutečné transformace - stačí jí naslouchat a otevřít se novým pohledům. Ať už hledáte odpovědi na své otázky, jste terapeut, nebo jen zvědavý čtenář, tato kniha vám nabídne nové perspektivy a inspiraci. Nechte se vést na cestě, která vás přiblíží k tomu nejdůležitějšímu - k sobě samému.

... Mnoho klientů, kteří přicházejí s úmyslem vyřešit nebo vyléčit své problémy, často vstupuje do terapie s velmi nejasným, až naivním vnitřním nastavením. Obvykle předpokládají, že psycholog či terapeut jejich problémy zázračně odstaní. Mnozí si neuvědomují, že ve skutečnosti to budou oni, kdo bude muset investovat nejvíce - svou sílu, snahu a odhodlání k tomu, aby se situace změnila. Nechápou, že terapeut je pouze prostředník, průvodce na cestě ke změně, nikoliv ten, kdo sám za klienta "udělá" všechnu práci. Obvykle se spoléhají právě na vnější faktory: "Já počkám, až mi ten psycholog řekne, co mám dělat!"; "Nejdřív mi doktorka předepíše prášky, pak to určitě půjde."

Kdybych dostala desetikorunu za každé takové tvrzení, už bych měla tolik peněz, že bych si mohla dovolit odjet někam, kde by byla pravda o věcech úplně jiná. A jakmile slyším slova "nikdo mi ještě nepomohl", trochu se mi "zježí terapeutické chlupy", protože to ukazuje na zásadní nedorozumění, které panuje o roli terapeutů, psychologů, ale často i lékařů.

Jasně to ukazuje, jak hluboké nepochopení veřejnosti vládne ohledně toho, co skutečně děláme. Možná by bylo užitečné, kdyby  si klienti, místo opakovaného tvrzení "nikdo mi nepomohl"zkusili sáhnout do svědomí a zamysleli se nad tím, jak se vlastně dostali do situace, ve které se ocitli, než vůbec přišli na myšlenku, že navštíví odborníka. Možná by stálo za to přiznat si, že k tomu, co zažívají, přispěli i oni sami. Třeba tím, že nechali problémy přerůst, nikdy nepřemýšleli o svém nastavení anebo nebyli schopni najít v sobě sílu k jakékoliv změně.

Nechci tvrdit, že všechno, co se klientům děje, je jejich vlastní vinou, ale upřímně řečeno, v každém případě existují okolnost, které k tomuto tvrzení přispívají. Ať už jsou okolnosti jakékoli a připustíme, že vše, co se děje, má své příčiny a vede k určitým důsledkům...

A právě v tomto bodě přichází výzva pro terapeuta: přesvědčit klienta, že terapeuti nejsou ti, kteří mají problémy vyřešit, ale že jsou zde proto, aby klienti našli vlastní cestu ke své rovnováze, svému životu a sami k sobě...

(str. 213)