Grun Anselm: Ostrůvky uprostřed všedního dne

Meditace

Představte si, že vás Ježíš pozval, abyste s ním podnikli výlet na horu. Můžete si s sebou vzít dva přátele. Dobře si rozvažte, koho přizvete. Potom se v Ježíšově společnosti mlčky vydejte na túru. On jde před vámi a vy s oběma přáteli ho následujete. Vnímejte les, kterým procházíte. Po nějaké době se les projasní a vy před sebou uvidíte vrcholek kopce. Právě tam má Ježíš namířeno. Až dorazíte na vrchol, Ježíš se posadí a přizve vás, abyste si přisedli. Společně meditujete. A náhle si uvědomíte jeho skutečnou podobu, s laskavou tváří zářící láskou a mírností. A on vás vybídne, abyste mu kladli otázky. Zamyslete se: Na co bych se Ježíše rád zeptal? Položte mu první otázku a v tichu se zaposlouchejte do vlastního nitra, jestli se tam na ni neobjeví odpověď. Nemusíte se bát, že byste si odpovídali vy sami. Jednoduše důvěřujte tomu, co ve vás vytane. Poté položte další otázku a opět počkejte, jaká odpověď se ve vás ozve. A znovu si promyslete: Co bude třetí otázkou, kterou se na něho hodlám obrátit? Co se chci stůj co stůj dovědět? Co je pro mě důležité? Položte otázku a znovu mlčky vyčkejte na odpověď, která se vám formuje v nitru. Ty tři odpovědi uložte do pokladničky svého srdce a uchovávejte je tam. Pokloňte se Ježíšovi. Představte si, jak Ježíš vstává a vyráží na zpáteční cestu a vy ho opět mlčky následujete dolů do údolí. Řekněte si: s těmito odpověďmi se nyní vrátím do svého všedního dne. Jak by se ten den mohl proměnit, bude-li mít na paměti ony tři odpovědi ve svém srdci? S jakými pocity se vrátím do běžného života? Jak se promění, vrátím-li se s těmi třemi odpověďmi v nitru duše ke své rodině, do práce a do setknání s druhými?

(str. 60)