Casanova Petr: Dvanáct srdcí

BĚŽNÝ PARTNER DĚTINSKY

PROVOKUJE TVOU DŮVĚRU.

OSUDOVÝ TI NEZAVDÁ

DŮVOD K POCHYBNOSTEM.

"Večer mám tajnou schůzku..."

"Možná se zdržím do rána, ale neměj starosti, je to jen kamarádka.."

"Klidně od tebe odejdu, mám kam.."

Takové věty Chlapec rád používal. Chtěl u svých žen vzbuzovat zdání vyšší hodnoty, než jakou ve skutečnosti měl.

Překvapovalo ho však, že věty nepadaly na úrodnou půdu. Buď o něj ženy přestávaly mít zájem, nebo s nimi nehnuly.

"Nebojíš se, že tě zradím?" ptal se jich.

"Jistěže ti důvěřuji," řekla jedna z jeho žen. "Bez důvěry by přece náš vztah neměl smysl."

"A co když tě důvěra klame? Co když důvěřuješ někomu, kdo tě podvádí?"

Žena se usmála. "Moje důvěra mě nikdy nemůže zklamat. Moje důvěra mě vždycky vede k pozitivnímu zjištění. Buď se mi potvrdí, že ti na mně, tedy na vztahu, opravdu záleží, nebo se ukáže, že ti na mně, tedy na vztahu, ve skutečnosti nezáleží. Ve druhém případě jako bys mi sdělil: Uvolňuji ti místo po tvém boku pro někoho lepšího."

Jako kdyby důvěra byla lakmusový papír napadlo Chlapce.

"Nic tak dobře neotestuje spolehlivost člověka. Pouze díky důvěře máme šanci poznat, kdo je falešný a kdo upřímný. Ve druhém případě kdo je schopen riskovat úplně všechno jen kvůli nám," připomněl si slova té ženy.

"Bylo to zvláštní. Zatímco On spal, my jsme si povídali do noci," vyprávěl horolezec. "Jeho vůbec nenapadlo, že by to Ona se mnou zatím mohla podvést. A Ona se jen smála, když jsem se zeptal, zda by jí někdo mohl vložit do hlavy brouka, jestli jí On náhodou nebyl někdy nevěrný."

"Věřil bys jí, i kdybych ti jako nejlepší kamarád tvou partnerku zpochybnil?" optal se následné ráno horolezec Jeho.

"Co kdybych ti řekl, že je ošklivá, pro tebe nevhodná.

On se pobaveně usmál. "Když jde o mé srdce, nemohu se řídit tím, co mi kdo řekne. Ačkoli jsi můj nejlepší kamarád, názor tvůj nebo názor kohokoli jiného z okolí na můj vztah nemůže hrát žádnou významnou roli. Není to proto, že bys neměl pravdu. Ty můžeš mít pravdu a pro tebe moje partnerka zdaleka nemusí být perfektní. Z tvého pohledu skutečně může být nezajímavá, jako osudovou ji vůbec nemusíš pochopit. To mi vůbec nevadí. Pro mě není důležité, aby Ona byla perfektní pro kohokoliv. Úplně stačí, když bude soulmate pro mě."

Chlapec si v hlavě přehrával tato slova a uvědomoval si, že každý člověk vysílá svůj vnitřní půvab na konkrétní vlnové frekvenci. Příjemce však může chytat jinou vlnovou délku...

(str. 49)