Bartošovi Michal a M: Labutě jdou na draka

Čtivou formou překódujte svoje vztahové vzorce ...

Volné pokračování vztahového bestselleru Labutě na nádraží nepatří.

Vydejte se s našimi hrdiny v živém příběhu na objevnou partnerskou cestu, která ukazuje, že každé zvládnuté téma (konflikt), může vést k větší intimitě a hloubce.

Kniha přináší čtivou a jednoduchou formou:

• mužský i ženský pohled na různá témata
• motivaci a více pochopení sebe sama i druhých
• probuzení vašich emocí a rozšíření vědomí
• krok po kroku vás provede růstem vztahu

Kniha dává možnost:

• překódovat vaše vzorce, které netvoří dobré vztahy
• nalézt k sobě navzájem cestu, i když vás ovlivňují podvědomé programy z původních rodin
• nesoulad přeměnit ve spolupráci

Ukázka:

"... a i když jsem se původně rozhodl, že takovej typ ženy už v životě nechci, dali jsme se nakonec dohromady. Vnímám, že je všechno OK, cítím, že jsem na správné cestě... ale vůbec nevím, k čemu to povede," dokončil Martin své vyprávění.

"Rozumím. Ženy, ale i chlapi se silným zraněním z dětství nejsou jednoduchý," kýval hlavou Patrik. "Podle toho, co říkáš, měla ta tvoje Alex kritického, přísného a asi i emočně nedostupného otce, kterej ji naučil, že musí být silná. Že láska se zasluhuje výkonem, dokonalostí a kontrolou. Kvůli takový výchově může mít doje,  že její pocity nejsou zase až tak důležitý... to hlavní, co se v životě počít, je, jestli je dost dobrá."

"Ano, tak nějak jí to říkala i Olga Brathová," souhlasil Martin.

"A kvůli tomuhle otcovu přístupu se pak v dospělosti snaží být perfektní. Každý neúspěch ji dost zasáhne, protože ho podvědomě vnímá nikoli jako možnost růstu, ale jako zprávu: opět si nebyla dost dobrá." Patrik se napil čaje a zamyšleně pokračoval:

"Často se stává, že hněv a bolest z otcova nepřijetí, z toho, že jí jako malé nedal pozornost a lásku, pak otáčí podvědomě proti sobě... právě v pocitu "musím být lepší". Nebo i proti druhým přes nespokojenost a kritický reakce na okolí... na svoje muže často. Nebo celkově na lidi okolo sebe."

...

(str. 93)