Zezulka Josef: Bytí - životní filozofie

Co je to zákon odrazu? Je to vývojový životní zákon, bez kterého by nebyl vývojový postup, zvláště né v nižších životních formách, kde je vývoj pasivní.

Bytost prochází životem a stále se ve svém osudu rozhoduje. Její rozhodování se týká všeho. Od nejmenších maličkostí, jako je třeba vykročení nohou nebo pohyb rukou, až po složitý proces usuzování a rozhodování. A zde přichází ke slovu zákon odrazu.

Veškeré dění, vše to, co jest, trvá stále, v bezčasovosti. V našem prožívání tohoto bytí je ale postup - rozdělení. To potom znamená, že v rozdělení je veškeré bytí ve dvou pólech. Každá jeho částka, každé dění je rozděleno na dva stejné póly, které mají opačný smysl. Vše v Tvůrčím díle je ve dvojnosti, a i my jsme dvojní (dualisté) a také vše jako dvojné můžeme chápat. Např. postupující dění chápeme rozložené na dobro a zlo. Zákon bytí máme rozdělený na rození a umrání, na život a smrt. A přece je to jedna zákonitost o dvou pólech. Pozorujeme-li teplo, stojí proti nám chlad. Proti dostředivosti je rozptyl a td. A přece je to ve statickém stavu vždy jen jedna zákonitost o dvou pólech. Náš životní postup i náš vlastní bytostný projev pendluje jako kyvadlo na hodinách stále mezi dvěma póly. Rozhodujeme mezi dvěma póly, činíme mezi dvěma póly a sami jsme dvoupólní.

Z Podstaty jsme vyšli, a do Podstaty se vracíme. V této Podstatě mají oba póly, ať už patří čemukoliv, stejnou hodnotu. Jsou částí jedné zákonitosti, ve které jsou v rovnovážném stavu. Je tedy rovnováha ideálem bytí. Z rovnováhy jsme vyšli a do rovnováhy se vracíme. Jenom ve vývojové době, kdy naše bytost získala rozhodování, vyvedli jsme vše svojí vývojovou nedokonalostí a neznalostí z rovnováhy. Např. v činění se stále pohybujeme mezi dobrem a zlem. Nedovedeme je správně hodnotit, naše pochopení není rovnovážné a náš životní projev čili naše činy vypadají podle toho...

(str. 47)