Váchal Josef: Paměti pro Josefa Portmana

Bližší informace

Josef Váchal věnoval dva díly Pamětí svému litomyšlskému sběrateli Josefu Portmanovi v letech 1919 a 1920. Nezaznamenal v nich však jen události vlastního životaběhu, ale také své myšlenky a vjemy spojené s nadpřirozeným světem, se světem magie. Váchal v Pamětech pro Portmana zachytil své vzpomínky na tajemné zážitky z dětství a mládí, barvitě vylíčil i své pozdější zkušenosti s theosofy, spiritisty a okultisty „všech směrů a barev“. K druhému dílu Pamětí připojil ještě Úryvky z deníku z let 1910-1914.Knihu tvoří faksimile rukopisu Pamětí pro Josefa Portmana, komentáři opatřený přepis Váchalova textu a tři průvodní studie, přibližující okolnosti vzniku rukopisu, Váchalův zájem o magickou povahu skutečnosti a jeho vztah k astrologii.Dříve nepublikované Paměti pro Josefa Portmana jsou důležitým zdrojem informací o Váchalově mládí a rané tvorbě, lze je číst ale i jako zprávu o tehdejší okultní a esoterické scéně, podanou s vtipem a sarkasmem, pro Váchala tak příznačným.Telepatickou schopnost vycvičil jsem na míru velmi slušnou, ba co více: odpočívaje odpoledního času, projel mojí osobou pocit blížícího se listonoše, stoupajícího po schodech k mému atelieru. Vstal jsem rychle a představuje si jej, kterak dochází posledními schody ke dveřím atelieru, slyšel jsem zřetelné, silné, ba někdy i velmi hlučné zaklepání. Dojdu, otevřu dvéře a hle - listonoš dochází teprve na odpočívadlo mezi třetím a posledním patrem, v ruce psaní, jde ke mně po zbývajících 10 schodech. - Ptal jsem se jej několikráte, kdo klepal, zdali zde již byl - vyloučeno! - Anebo (a stalo se to několikráte!) spal jsem dokonce, probudil mne silný klepot: vstávám, jdu otevřít a hle: listonoš teprve dochází. Tedy: raport předběžný děje, který teprve následoval. I celá řada věcí, úkonů a prací zdála se mi v mnohých chvílích, že jsem již jednou dělal, dokončil, zrovna před chvílí, že jsem ten samý pohyb vykonal - že vše konám dvakráte...

(str. 28)

Zboží zařazeno v kategoriích