Thich Nhat Hanh: Bez bahna lotos nevykvete

Jednou z našich základních obtíží je, že postrádáme schopnost dobře komunikovat sami se sebou. Prostě si nerozumíme. V těle nosíme konflikty a napětí, které nedokážeme vyřešit. Místo toho, abychom se zastavili a dívali se do hloubky, utíkáme od nich, co nejdál můžeme: od osamělosti, žalu, smutku, hněvu a prázdnoty, o nichž se nám zdá, že je nedokážeme snést.

Nacházíme-li se v takové situaci a zjistíme, že o tom neumíme dobře mluvit s druhými, je to normální. Když ale druzí lidé nemluví ani sami se sebou a my též nemluvíme sami se sebou, překvapí vůbec někoho, že máme potíže komunikovat spolu navzájem? Tady není třeba žádné viny ani trestu, tato situace volá jen po porozumění a soucítění.

Věnujeme-li se praxi plného uvědomování, které vždy začíná plně vědomým dýcháním, poznáváme, že utrpení nosíme v sobě, stejně jako v sobě nosí své utrpení i každý jiný člověk. My sami potřebujeme pomoc. Druhá osoba potřebuje pomoc taky. Nikdo nepotřebuje trast. Když se tedy rozzlobíte a trpíte, nezkoušejte říkat ani dělat něco jen poroto, že chcete druhého potrestat, protože druhý člověk má už i tak více než dost vlastního trápení. Když jej ještě potrestáte, situaci rozhodně nijak nezlepšíte...

(str. 42)